Rozměry: 221 x 35,5 x 34,5 cm
Signováno na dříku: Musiałowicz".
Signováno na zadní straně: "Musowicz": MUSIAŁOWICZ".
Původ
nákup v rodině umělce
Vystaveno
Henryk Musiałowicz. "Vertikála stromu, horizontála horizontu", Galerie současného sakrálního umění, Pracherův dům, Kielce, 27.01-28.04.2022.
"Umění rovnováhy: mezi geometrií a variací", Galerie současného umění BWA, Katowice, 7.02-9.03.2025.
Biogram
V roce 1939 absolvoval varšavskou Akademii výtvarných umění, kde studoval u Felixe Szczęsného Kowarského a Leonarda Pękalského. Patřil k "varšavské" skupině. Malíř, grafik a kreslíř nespojený s žádnou skupinou ani uměleckou orientací.
Jeho první díla byla věnována zážitkům z války a zničené Varšavy. Změna v jeho malířské tvorbě nastala po Musiałowiczově cestě do Nizozemska v letech 1956/1957. Pod vlivem pozdních děl Rembrandta a van Gogha se vrátil ke kresbě, protože právě kresba, jak autor zdůrazňoval, mu umožňovala bezprostředně zaznamenávat skutečnost. Bílá a černá barva také začaly dominovat jeho tvorbě. V roce 1957 podnikl umělec další významnou cestu, tentokrát do Francie.
Ve 40. a 50. letech vytvářel abstraktní, monochromní a expresivní kompozice, které někdy připomínaly atmosféru války a okupace. Za zmínku stojí cykly "Okupace" (1939-1945), "Imaginární portréty" (1957-72) nebo "Válka proti člověku" (1959-1964). Právě tehdy byly kritikou rozpoznány originální kvality umělcových obrazů, jako je individuální forma a nasycení výrazem a emocemi.
V padesátých letech se vytvořil vzorec děl, jemuž autor zůstal věrný i v následujících desetiletích. Ústředním bodem kompozice se stala lidská silueta, která hrála roli znaku. Právě kolem ní umělec vytvořil četné ornamenty hrubé, smyslné struktury. Někdy díla vycházející z umělcova ateliéru dokonce nabývala reliéfního či poloreliéfního charakteru. Na některých dílech je možné spatřit inkrustace zlatých nebo stříbrných pilin, které umělec vpravil do vrstvy malby.
V 70. letech se Henryk Musiałowicz obrátil k přírodě. Tehdy vytvořil cykly jako "Animalistická krajina" a "Zrození Země". Vznikly také cykly věnované existenciálním otázkám, jako jsou "Reminiscence", "Rodina" nebo "Epitaf". Ke konci let se objevovaly stále častěji prostorové kompozice, které autor vytvářel spojováním mnoha samostatných prvků. Někdy byly intenzivně polychromované a připomínaly působivé totemy.
Umělec se zúčastnil více než 100 samostatných a 250 skupinových výstav doma i v zahraničí. Jeho díla byla představena veřejnosti mimo jiné v Ženevě, Paříži, New Yorku, Londýně, Římě a Torontu. Za svou tvorbu získal řadu ocenění, například medaili "Gloria Artist for Meritus to Culture" a Komandérský kříž Řádu Polonia Restituta. V roce 2002 se v Národním muzeu v Poznani konala jeho retrospektivní výstava.
