Henryk STAŻEWSKI (1894-1988), Abstrakce, 1952

Vlastní technika, sklo; 33 x 38 cm (čirý rám)
signováno na rubu: Stażewski / 1952

Henryk Stażewski si zaslouží označení klasik současného umění, pokud je taková kategorizace vůbec přípustná. Umělec měl zpočátku silný vztah k lodžskému uměleckému společenství, Władysławu Strzemińskému, skupinám Blok, Praesens a a.r.. Umělec byl také iniciátorem vzniku Mezinárodní sbírky moderního umění, která byla základem sbírky Muzea umění v Lodži. Po druhé světové válce se spojil s galerií Krzywe Koło. Byl jedním ze zakládajících členů galerie Foksal. Henryk Stażewski je spojován s geometrickou abstrakcí, kterou přijal za svou téměř jedinou formu uměleckého vyjádření, pramenící z jeho fascinace a studia - ba dokonce prožívání - formy a jejího rozvržení. Omezená barevná paleta, kterou používal, vychází z jeho inspirace holandským neoplasticismem. Barva se v umělcově tvorbě objevovala postupně, vždy však byla "čistá", jednolitá a expresivní. Aranžmá, která maloval, záměrně neměla ani texturu, ani malířskou strukturu, soustředil se pouze na zmíněnou formu a uspořádání, které zahrnovalo i diváka a například jeho umístění vůči obrazu - úhel pohledu. Výborně to vysvětluje Anka Ptaszkowská v textu ke katalogu výstavy Henryka Stażewského, která se konala v roce 1966 ve varšavské galerii Zachęta: "Stażewski hledá zákony, jimiž se řídí soubor stejných forem. Jednotlivá forma je plochý geometrický prvek, zasazený do prostoru - plasticky nedělitelný prvek. Forma je základní 'jednotkou' obrazu. Jednotkou jí nadřazenou je množina (...). Individuální forma je tedy především prvkem většího systému - to je její funkce. (...) Vzhledem k anonymitě jednotlivých forem se zásadní otázkou stává jejich vzájemný VZTAH. Má přinejmenším dvoustupňový charakter: I. stupeň - vztah mezi identickými formami v rámci souboru; II. stupeň - vztah mezi soubory různých forem. (...).