Henryk Waniek (nar. 1942), Krajina, která se má zpívat, 1997

olej, plátno, 34 x 46 cm, čirý rám, signováno a popsáno na zadní straně: HENRYK WANIEK IVH 1997 | krajina, která se zpívá 12".

V roce 1964 začal studovat na Akademii výtvarných umění v Krakově, na Fakultě grafiky v Katovicích. V letech 1965-66 působil jako hostující vědecký pracovník na katedře dějin umění Jagellonské univerzity. V tomto období se také zapojil do činnosti DKF "Kino-oko", založeného studenty Akademie výtvarných umění, jehož předsedou se stal v roce 1966. Během studií se seznámil s malíři fantaskně-magického zaměření Barbarou a Henrykem "Fantazos" Ziembickými. Připojil se také ke skupině Oneiron, která vznikla v roce 1967 a byla známá také jako Liga duchovních vhledů. Členové této skupiny se obraceli k magii a alchymii, stejně jako k filozofii a náboženství Dálného východu. Snažili se proniknout do tzv. změněných stavů vědomí a umělecky je využít. V šedesátých a sedmdesátých letech pořádali pravidelná sezení, natáčeli filmy a vydávali (ve dvou exemplářích) periodikum kolující po domácnostech a malířských ateliérech s názvem "Nové nepředstírané písmo v obrazech". V roce 1970 získal diplom z plakátové tvorby u profesora Tadeusze Grabowského a z umělecké grafiky u profesora Andrzeje Pietsche. Po ukončení studia krátce působil na Státní střední výtvarné škole v Katovicích jako učitel výtvarné výchovy a na katedře výtvarné výchovy těšínské pobočky Slezské univerzity (1976-78) jako odborný asistent. V roce 1976 získal stipendium italské vlády na pobyt ve Florencii a v letech 1976-77 stipendium Kosciuszkovy nadace v New Yorku. Věnuje se surrealistické malbě. Své vize realizuje v tradiční olejomalbě, ale také kreslí, vydává grafiky a plakáty a příležitostně navrhuje kulisy pro divadelní hry. Díla slezského umělce byla vystavena na více než 100 skupinových výstavách, je také autorem více než 100 samostatných výstav.