Iga Święcicka (1967), Ampule vzájemnosti, olej na plátně, 115 x65 cm, 2023, rám: bukový rám, voskovaný
O díle: Iga Święcicka (1967), Ampule vzájemnosti, olej na plátně, 115 x65 cm, 2023, rám: bukový rám, voskovaný, olejomalba na plátně, vzadu: signatura Iga Święcicka 2023. Kromě vynikajících estetických kvalit má obraz konceptuální kontext. Kontemplativní charakter zobrazení zapadá do širokého proudu olejomalby abstrakce 20. a 21. století. Estetický i výtvarný rozměr, včetně malířovy pečlivé techniky, doplňuje kontemplativní a meditativní hodnota, zklidnění a uvolnění prostřednictvím kontaktu s uměleckým dílem. Dílo je počátkem nové série autorových obrazů zasazených do proudů existenciální filozofie. Investiční objekt s vzestupnou tendencí. Podzimní aukce galerie Kościelak je prvním veřejným představením tohoto díla.
Iga Święcicka (1967) malířka, doktorka umění. Působí také jako kurátorka. Vystudovala Institut výtvarných umění na UJK v Kielcích. V roce 2009 získala diplom z malby v ateliéru profesorky Urszuly Ślusarczyk a profesorky Ewy Pełky. Je autorkou koncepcí Vnitřní forma a Aktivní forma. V roce 2019 obhájila doktorskou práci pod vedením Prof. Ryszarda Ługowského. Žije a pracuje ve Varšavě. Spolupracuje s Nadací Vertikální rozměr kultury a Univerzitou Mikuláše Koperníka v Toruni. Účastnila se konferencí a panelových diskusí, mimo jiné mezinárodní konference Homo Spiritualis XX, XXI w. - Collegium Maius UMK Toruń. Autorka více než 50 samostatných a kolektivních výstav v Polsku i v zahraničí, např. ve Francii, Itálii, Argentině, Kanadě, USA, na Ukrajině. Stipendista ministra kultury a národního dědictví. Autorka je součástí proudu konceptuálního umění, buduje vlastní teoretické koncepty a ideové předpoklady. Její tvůrčí strategie předpokládá, že umění vychází z vnitřní potřeby. Obrazy Igy Święcické jsou malířským haiku, stručným jazykem informací. Nejsou viděním symbolu, ale spíše synonymy slov a pojmů. Výchozím bodem je kánon a rám, tedy nejjednodušší geometrické figury. Autor buduje prostor do hloubky a nazývá jej Vnitřní forma, zatímco pojem Aktivní forma je dílem, jehož prvenství je obsaženo v procesu. K malbě přistupuje jako k výrazu poznání. Při hledání této vlastní formy používá vlastní abecedu tvaru a barvy a vyjadřuje obsahy dříve vyjádřené v próze. Sama o své práci říká: "Receptem na mou tvorbu je tradice, klasika formy a kořením jsou emoce". Autorčina díla se nacházejí v muzeích umění a soukromých sbírkách.
