Jakub Julian ZIÓŁKOWSKI (nar. 1980), Bez názvu, 2007

Bez názvu, 2007
kvaš; karton; 35 x 50 cm;
signováno a datováno na zadní straně: Julian Ziółkowski / J 2007 (tužkou) a JJZ *07* (razítko).
Autor je absolventem Akademie výtvarných umění v Krakově, kde v roce 2005 získal diplom od profesora Leszka Misiaka. Je spojen s nadací varšavské galerie Foksal a s firmou Hauser & Wirth.
Vybrané samostatné výstavy: 2010 Timothy Galoty & The Dead Brains, Hauser & Wirth, New York; Do It Yourself, BWA Design Gallery, Wrocław; 2009 Centre d'Art Contemporain Geneve; 2008 Hauser & Wirth, Zurich; 2007 Demi Volte, F.A.I.T., Kraków; 2006 Hauser & Wirth, London; 2005 vycpaná kolena kulhají barvou, Foksal Gallery Foundation, Varšava; 2004 Galeria Pod Schodami, Akademie výtvarných umění, Kraków.
Vybrané skupinové výstavy: 2010 10 000 životů, 8. bienále Gwangju 2010, Kwangdzu; Prokletí imaginace, Bunkier Sztuki, Krakov; 14-oji Vilniaus tapybos trienale: Klaidingas atpažinimas, Šiuolaikinio meno centras, Vilnius; The Library of Babel, 176 Zabludowicz Collection, Londýn; 2009 Blue Almost White, LETO Gallery, ING Polish Art Foundation, Varšava; Head-Wig, Camden Arts Centre, Londýn; Heaven, 2nd Athens Biennale, Atény; Younger Than Jesus, New Museum, New York; 2008 I Won't Grow Up, Cheim & Read, New York; psych: Ned Vena, Jonas Wood, Jakub Julian Ziolkowski, Galerie Denis Kimmerich, Düsseldorf; 2007 Old School, Hauser & Wirth, Colnaghi, Londýn; Zwirner & Wirth, New York; 2006 Polská malba 21. století, Zachęta National Gallery of Art, Varšava; Umění ve službách levice, Kronika, Bytom; 2005 6. Národní výstava mladé malby, 7. ročník soutěže Eugeniusze Gepperta, Galerie BWA Awangarda, Vratislav; 2004 Domowa atmosfera, Dom Olimpii, Krakov.

Ziółkowského nezajímá existující realita ani svět zpracovaný v médiích. Umění chápe jako autonomní sféru nasycenou vlastními kódy a motivy, bohatou na hotovou stylistiku. Autonomní prostor umění se v jeho dílech spojuje s imaginací a podvědomím. Inspiraci nehledá venku, ale ve vlastní hlavě. Ziolkowski začínal kresbou a jeho oblíbeným formátem byl list papíru A4. Několik tisíc kusů takového papíru dostal darem ještě před studiem. Papír byl starý, zažloutlý a masitý. Dlouhá léta na něj umělec kreslil tužkou a tuší, pak začal používat olejové barvy a plátna. Z donucení se snažil, aby barva podkladu byla podobná barvě starého papíru, dělal je v odstínech smetanové barvy a používal otěry, aby obrazy vypadaly starší. V Ziółkowského tvorbě lze nalézt ozvěny surrealismu, expresionismu, abstrakce, konstruktivismu, kubismu, op artu, orientálního umění a také komiksových konvencí.
Tento propracovaný eklekticismus je pevně svázán fantazií umělce, pro kterého jsou nejdůležitějším odkazem jeho vlastní obrazy. Zdá se, že Ziółkowski vede neustálý dialog se svou vlastní malbou. Buduje v něm zvláštní mikrokosmos, který je vzdálen vnějšímu, reálnému světu. Vize, které vytváří, odkazují diváky spíše do říše snů, tužeb, podvědomých obav a úzkostí.
(zdroj: culture.pl)

"Říci o těchto plátnech, že přitahují a uchvacují, je příliš málo. Výchozím bodem je skutečná exploze celistvého vidění, tsunami barev a oslnivých konfigurací. Symboly sypané jako z rohu hojnosti nabízejí zmatenému oku ikonografický vesmír na hony vzdálený zavedeným zvyklostem. Zdá se, že tato živost má mnoho společného se vzplanutím hvězdy, v astrofyzice nazývané supernova, jejíž záře trvá jen okamžik. Je velmi obtížné přejít poté k percepční analýze obrazu, aby byla zachována kontinuita s původní vizí."
(Hanna Wróblewska, Vzpoura obrazů: O malířství Jakuba Juliana Ziolkowského)

"Jeho malba vypráví mnoho příběhů. Počínaje vysvětlením jeho původu, přes válku, náboženství, sex, psychiku až po lidské šílenství. Končí často lidským tělem - celým nebo rozčtvrceným, zprofanovaným nebo oslavovaným způsobem, který může nahánět strach nebo šokovat."
(Robert Smith, The New York Times)