Jan Lebenstein, L'OR ET L'ARGILE, 1970

81,0 x 130,0 cm - kombinovaná technika, olej, plátno signováno p.d.: Lebenstein 70

signováno na rubu plátna p.g.: Lebenstein 1970 | 81 x 130 cm technika mixte | "L'or et l'argile".

Na svislé liště krosny nálepka CBWA Zachęta s údaji o obrazu a kat. č. 103; na g. liště krosny název: (L'OR ET L'ARGILE), dvě nálepky: francouzská dopravní nálepka s údaji o obrazu, vedle ní inkoustová nálepka: expo ZACHETA | VARSOVIE | N 4/32



Vystavený a popsaný obraz:

- Jan Lebenstein, Galerie Zachęta, Varšava IV - V 1992, katalogový list na vložce, položka 103.



Tudy k moderně - tato slova pronesl Jan Lebenstein, když vstoupil do sklepení Louvru. Je to umělec, který si je, jak píše Łukasz Kossowski, plně vědom své příslušnosti ke kulturnímu dědictví. Pro mě bylo podzemí Louvru prostě jedním ze zdrojů. Nejsem sumerolog ani egyptolog, ale někde intuitivně má člověk potřebu poznávat vzdálené civilizace, které jsou kolébkou té naší. Starověké civilizace Babylonu, Řecka a Říma Lebensteina fascinovaly a on je přetvořil ve vlastní malířský materiál.

Tuto fascinaci starověkou kulturou lze nalézt na vystaveném obraze Zlato a hlína. Vchod do starověkého města střeží asyrský démon Pazuzu, který se tyčí nad branou a má odhánět zlé síly. Bronzovou sochu mohl autor spatřit při prohlídce sbírek Louvru. Zlato a hlína v názvu na jedné straně odkazují na bohatství starověké Mezopotámie, na druhé straně poukazují na materiál, z něhož se v této oblasti stavěly budovy.



♣ k vydražené ceně bude kromě dalších nákladů připočten poplatek vyplývající z práva autora a jeho dědiců na odměnu podle zákona ze dne 4. února 1994 - o autorském právu a právech s ním souvisejících (droit de suite).





Jan Lebenstein (Brest Litovsk 1930 - Krakov 1999) studoval malířství na Akademii výtvarných umění ve Varšavě v letech 1948-1954 u profesorů Eugeniusze Eibische a Artura Nacht-Samborského. V roce 1955 se zúčastnil výstavy ve varšavském Arsenalu. Během studií se přátelil s Mironem Białoszewským a v roce 1956 uspořádal svou první samostatnou výstavu v Divadle na Tarczynské ulici. V roce 1959 získal Grand Prix de la Ville de Paris na Prvním bienále mladých v Paříži a v témže roce se do Paříže přestěhoval natrvalo. Po sérii "kreslených figur" (na milimetrovém papíře) a "hieratických figur" z let 1955-1958 maluje sérii "osových figur" (1958-1962), které vystavuje v Paříži a v USA. Současně v roce 1960 začíná kreslit "karnety", jakési deníky, které v budoucnu poskytnou motivy použité v obrazech. V letech 1964-1965 maluje "Bestiář", sérii texturovaných archaických tvorů připomínajících prehistorické vykopávky. Hned poté do svých obrazů uvádí lidské a fantastické postavy, které rozehrávají výjevy, jež nejsou ani mytologické, ani snové, často prodchnuté erotikou. V roce 1970 navrhuje vitráže pro pařížské Centre du Dialogue. V roce 1971 získává francouzské občanství a v roce 1974 vytváří kvaše inspirované knihou George Orwella Farma zvířat. V letech 1976-1989 pracuje výhradně kvašem a pastelem a věnuje se mytologickým námětům a námětům převzatým z Bible: cykly ilustrací ke Knize Jobově (1979) a k Apokalypse (1986) v nových překladech Czesława Miłosze. V roce 1989 se vrátil k olejomalbě (cyklus "Pergamon"). Umělec získal mimo jiné Cenu Nadace Alfreda Jurzykowského v roce 1976, Cenu Muzea varšavské arcidiecéze v roce 1985, Cenu Jana Cybise v roce 1987.