Jan Szancenbach, STALÉ ŽIVOTO SE VZOREM OVOCÍ

75,0 x 85,0cm - olej, plátno signováno p.d.: Szancenbach

Jeho malba je jakýmsi deníkem optimisty, pro něhož je viditelný svět hoden toho, aby byl zaznamenán na plátno, a umění je hodno toho, aby žilo v souladu s velkolepostí světa. Zázrak přírody a zázrak umění by měly být hodny jeden druhého, říká Szancenbach jakoby každým obrazem. Proto je podstatou jeho malby především harmonie. (...) Jiná věc je, že Szancenbach dokázal najít harmonii spíše v umění než ve skutečném světě. Není náhodou, že jeho zátiší - uspořádaná z vůle a rukou malíře - jsou nejharmoničtější..... Svým způsobem tedy každý obraz zkrášluje reálný svět, pozvedá ho z všednosti každodenní existence do slavnostnosti malířského obrazu. Zahrada je barevnější, interiér prozářený sluncem, ovoce v košíku a květiny ve váze září září věčné svěžesti.

T. Nyczek, Tvary harmonie, in: Jan Szancenbach. Malířství (kat.), Galerie ABC, Poznaň 1996, s. 21

♣ k vydražené ceně bude kromě dalších nákladů připočten poplatek, který vyplývá z práva umělce a jeho dědiců na odměnu podle zákona ze dne 4. února 1994 - Autorské právo a práva s ním související (droit de suite).

Jan Szancenbach (Krakov 1928 - Krakov 1998) studoval v letech 1940-1942 na Kunstgewerbeschule (tj. na Akademii výtvarných umění degradované okupanty na odbornou školu), mimo jiné u Stanisława Kamockého, Józefa Mehoffera, Andrzeje Jurkiewicze. Po uzavření akademie se v letech 1942-1945 živil a studoval samostatně. V roce 1945 byl znovu přijat do druhého ročníku studia, které dokončil pod vedením Eugeniusze Eibische v roce 1948 (diplom získal v roce 1952). Od roku 1948 pracoval jako asistent v jeho domácím ateliéru a v ateliéru písma a grafiky Ludwika Gardowského. Prošel všemi stupni akademické kariéry, od asistenta až po řádného profesora (od roku 1986). Od roku 1972 vedl vlastní katedru na Fakultě malířství. V letech 1987-1993 byl po dvě funkční období rektorem Akademie výtvarných umění v Krakově. Jako malíř zůstal věrný škole polského kolorismu, jejíž principy si osvojil během studií u Eibische. Jeho malba je plná světla a sytých barev, radostná, až horečnatá. Vedle vynikajících koloristických kvalit (zejména v červené barvě dosáhl malíř mimořádné škály variet a odstínů) se nevyhýbá dekorativismu, což dohromady vytváří hédonistický, bezstarostný výraz. Szancenbach, známý především jako malíř zátiší, krajin a zahradních scén, se věnoval i monumentální malbě. Pracoval mimo jiné na rekonstrukci divadla Słowackého v Krakově a hlediště a plafonu vratislavské opery. Dalším proudem jeho tvorby byl grafický design (loga, plakáty, obálky, obaly, etikety, poštovní známky atd.), zabýval se také knižní ilustrací a kresleným filmem.