Janina Kraupe (1921–2016)
Portrét ženy, 40. léta
pastel/papír, 25 x 17,5 cm
signováno na zadní straně: J. Kraupe
V roce 1938 zahájila studium na katedře malířství Krakovské akademie výtvarných umění v ateliéru Pawła Dadleze, po vypuknutí druhé světové války byla žákyní Fryderyka Pautscha na Staatliche Kunstgewerbeschule Krakau, kterou dokončila v roce 1941. Od roku 1942 se po dobu jednoho roku podílela na činnosti podzemního divadla vedeného Tadeuszem Kantorem. Po skončení války se vrátila na vysokou školu, kde mezi její učitele patřili mimo jiné Eugeniusz Eibisch, který vyučoval malbu na malířském stojanu, a Wacław Taranczewski, který přednášel monumentální malbu. Zároveň studovala na grafické fakultě, kde jejími přednášejícími byli Andrzej Jurkiewicz a Konrad Srzednicki. V roce 1947 dokončila studia na Fakultě malířství (absolutorium v roce 1955) a o rok později studia grafiky. Profesně byla spjata se svou mateřskou vysokou školou, kde se v roce 1980 stala mimořádnou profesorkou a o sedm let později řádnou profesorkou. Od roku 1957 byla spojena s Krakovskou skupinou, navíc patřila ke skupině Oneiron působící v Katovicích. V tvorbě Janiny Kraupe-Świderské je patrný silný vliv kultur Dálného východu a filozofických principů zenu. Kromě malby na stojanu a nástěnné malby se umělkyně věnovala také grafice; většina jejích děl obsahuje surrealistické a abstraktní scény s prvky astrologie a magie.
