Vlastní technika, akrylové barvy a pojiva, strukturovací pasty, laky na plátně napnutém na dřevěném tkalcovském stavu, 50 x 60 cm.
V cyklu "Dotýkat se krajiny" se autorka odklání od konvence krajinomalby a nabádá nás k jinému způsobu vnímání. Vyhýbá se termínu "obrazy" a svá díla nazývá "objekty".
Krajina není nikdy statická - vítr pohybuje mraky, světlo vytváří stíny, odráží se ve vodě, vznikají odrazy. Podobně i krajiny Jarosława Filipka se mění v čase, když se divák pohybuje. Dynamicky se modifikují, když se k dílu přiblížíme, změníme perspektivu pohledu, podíváme se na něj z úhlu. Efektů proměnlivosti dosahuje umělec hrou světla a jedinečnou malířskou technikou, kombinující strukturální formy vytvořené smícháním akrylového pojiva s pískem a za použití barev a laků, které sám vytváří. Textury vytvářejí stíny, povrchy pokryté metalickými barvami - opalizují, fluorescenční barvy - září, vysoce reflexní laky - svítí, matné laky obsahující světlo pohlcující složky - naznačují sytost.
