Jerzy Truszkowski, BEZ NÁZVU, 1989

81,5 x 65,5cm - olej, humus, šablona, plátno signováno p.d.: Truszkowski 89


Obraz představuje tu etapu autorovy tvorby, kdy se postupně proměnil z akčního umělce a performera v instalačního umělce a malíře. Stavebními kameny jeho instalací z tohoto období byly monumentální obrazy, namalované speciálně pro tento účel, sestavené do prostorových konstrukcí (jako dílo představené na výstavě Lochy Manhattanu v Lodži v roce 1989); obrazy také dříve doprovázely jeho performance a koncerty. Jejich role byla taková, že byly uspořádány do cyklů se společnými rysy. Truszkowského obrazy z konce osmdesátých a počátku devadesátých let se tak vyznačují specifickou narací znaků a symbolů. Používal různé kombinace znaků obecně čitelných a známých v našem kulturním okruhu, jako jsou kříže všech tvarů (latinské, řecké, pravoslavné, keltské, svatého Ondřeje...), svastiky, pěti-, šesticípé a vícecípé hvězdy. Ve sledovaném období k nim připojil tamgy - rodové a vlastnické znaky středoasijských národů, předchůdců erbů, včetně erbů polské šlechty tatarského původu. Zaplňoval pole svých obrazů znaky, dbal na jejich formální propracování, díky čemuž jsou jeho obrazy vlastně objekty s pestrou, zajímavou strukturou.

Všechny tyto rysy jsou zastoupeny i v nabízeném obraze. Pozadí malované šablonou a humusem, působící rozostřeně, kontrastuje s "konkrétností" vypouklé kresby křížů a hvězd, dosažené vytlačováním barvy přímo z tuby. Tím kompozice získává silnou iluzi prostorovosti. Podpis s kladívkem jako prvním písmenem příjmení je připomínkou performancí z počátku osmdesátého desetiletí, kdy autor tuto rekvizitu často používal.



♣ k vydražené ceně bude kromě dalších nákladů připočten poplatek vyplývající z práva umělce a jeho dědiců na odměnu podle zákona ze dne 4. února 1994 - Autorské právo a práva s ním související (droit de suite).

Jerzy Truszkowski hrál jako teenager v punkové skupině "Suka" (1978-1980). Nejprve studoval filozofii na Katolické univerzitě v Lublinu (1980-1981), poté na Institutu uměleckého vzdělávání Univerzity Marie Curie-Skłodowské v Lublinu (1980-1986). Během studií byl spojen s kroužkem "Kultura Zrzuty", skupinou působící při "Strychu" v Lodži, a podílel se na vydávání nezávislého časopisu "Tango" (1983-1986). V raném období byl silně ovlivněn Andrzejem Partum a jeho teorií pozitivního nihilismu, stejně jako osobností Stanisława Ignacyho Witkiewicze, kterého studoval na univerzitě. V letech 1983-1989 byly těžištěm jeho tvorby expresivní performance, zpočátku s doprovodem skupiny označované stejně jako jejich společná vystoupení jako "Nihilistická orgiastická aliance", resp.
nebo zkráceně "NAO". Truszkowského performativní projevy často doprovázely malované "pohledové tabule" (cykly "Nihilismus intelektu", 1980-1985, "Slovník je základem komunikace", 1984-1986, "Somnambulní symbolický systém", 1985 a další). Od roku 1985 umělec, tehdy vystupující obvykle sólově, prováděl během svých performancí sebepoškozování, kdy si skalpelem vyřezával na rukou, obličeji a trupu symboly hvězd, křížů apod. ("ppp-fff", "Hysterie filosofie", Varšava 1985, "Velký mistr", Lublin 1986). V letech 1986-1989 působil v hudebně-výtvarné skupině "Sternenhoch", do níž patřil mimo jiné Zbigniew Libera. Na konci 80. let uvedl několik představení s Jacekem Rydeckým. Od konce 80. let začala v jeho tvorbě převažovat malba. Ve svých obrazech představoval různé konfigurace znaků a symbolů, které obvykle kombinoval s ideogramem lidské siluety (cykly "Lidské kříže, lidské hvězdy", 1987-1989, "Nesmrtelný prapor", 1990, "Krok, sníh, krev", 1991). Inspiraci čerpal také ze světa orientální symboliky. V polovině 90. let se obrátil k mediálnímu umění (fotografie, video), přičemž využíval především dokumentaci vlastní tvorby z 80. let. Od roku 1990 hodně psal a publikoval v katalozích a časopisech. V letech 1992-1993 se podílel na vydávání časopisu Ryszarda Ziarkiewicze "Magazyn Sztuki". Je autorem průkopnických studií: Kritické umění v Polsku. Část 1: Kwiek. Kulik. KwieKulik. 1967-1998, Poznaň 1999 a Andrzej Partum 1938-2002, Varšava 2002, a také knihy dokumentující jeho vlastní tvorbu: Hysteria filosofie, Poznaň 2000.