73 x 51 cm – tuš, pero, štětec, lavírování, papír
72 x 49,5 cm – rozměry v passe-partoutu
signováno vpravo dole: T. B. 82. „Respondenta uwiera“
na zadní straně poznámka: (zahájeno 1980) 1982 | 73 x 50,
vpravo nálepka II. mezinárodního trienále kresby, tisk, údaje o díle a adresa umělce zapsané tušem
Tadeusz Brzozowski považoval kresbu za rovnocennou malbě. Kreslil hodně, své práce na papíře vystavoval na samostatných individuálních výstavách. V jeho životě bylo období, kdy kresby jednoznačně převážily nad obrazy – byl to první rok výjimečného stavu, kdy jich vzniklo přes sto. Příčina této náhlé kresebné exploze byla – jak tvrdí syn umělce Wawrzyniec Brzozowski – prozaická: prostě nebylo kde sehnat lněné plátno, nemluvě o barvách prvotřídní kvality (jiné neuznával). V ateliéru však byly obrovské zásoby vynikajících papírů Scheller a Watman a zřejmě i nějaké tuše...
Obraz vystavený, zmíněný a reprodukovaný mimo jiné v:: Práce zmíněná v katalogu:
– Tadeusz Brzozowski 1918–1987, ed. Anna Żakiewicz, Národní muzeum, Varšava 1997, s. 266, kat. 982 (jako majetek rodiny).
Podle výše uvedeného katalogu bylo dílo vystaveno:
– II. Mezinárodní trienále kresby, Muzeum architektury, Historické muzeum, Vratislav, 30. září – 15. února 1982 (kat.);
– Tadeusz Brzozowski, Okresní muzeum, Nowy Sącz, červenec – září 1984 (kat., dílo reprodukováno);
– Kresby Tadeusze Brzozowského (díla z let 1937–1986), Okresní muzeum, Radom, 27. listopadu – prosinec 1986 (kat.);
– Tadeusz Brzozowski – Figurky žalostně naříkají. Večer s Tadeuszem Brzozowskim, Witkacyho divadlo, Zakopane 7. června 1987 [po představení Velkého divadla světa Calderóna následoval večer vzpomínek na umělce a výstava 47 kreseb] (kat.);
– Tadeusz Brzozowski. Kresby z let 1980–1985, BWA, Rzeszów 10. září – 4. října 1987 (kat.);
– Současná belgická a polská kresba, Muzeum Akademie výtvarných umění, Varšava 8.–30. prosince 1989 (kat.) – výstava dříve prezentovaná v Belgii;
– Tadeusz Brzozowski. Kresby, Galerie Profil, Poznaň 14. října – ? 1993 (kat.); výstava přesunuta do Galerie současného umění, Kołobrzeg, březen 1994.
♣ Droit de suite: ♣ K kupní ceně bude připočítán dodatečný poplatek vyplývající z práva autora a jeho dědiců na odměnu v souladu se zákonem ze dne 4. února 1994 o autorském právu a právech souvisejících (droit de suite).
Tadeusz Brzozowski (Lvov 1918 – Řím 1987) – od roku 1936 studoval malířství na Akademii výtvarných umění v Krakově, v letech 1940–1942 pokračoval ve studiu na Kunstgewerbeschule, která vznikla na místě Akademie. Během okupace působil v Podzemním divadle Tadeusze Kantora – hrál v inscenaci Balladyna (1943) a ztvárnil hlavní roli v inscenaci Návrat Odysseův (1944). V tomto období se také věnoval restaurování uměleckých děl, což se v budoucnu ukázalo jako přínosné pro jeho vlastní malířskou techniku. V roce 1945 konečně dokončil studia na Krakovské akademii výtvarných umění. Do roku 1948 vystavoval se Skupinou mladých výtvarníků a účastnil se nejvýznamnějších výstav mladého uměleckého hnutí, a to až do doby, kdy úřady vnucovaly socialistický realismus jako závazný výtvarný styl. V letech 1950–1955 se neúčastnil oficiálního uměleckého života a v té době se věnoval malování kostelních polychromií, restaurování a výuce kresby na Fakultě architektury Krakovské technické univerzity (do roku 1954). V roce 1954 se přestěhoval do Zakopaného, kde nastoupil na pedagogické místo ve Škole Kenara. Pracoval tam až do roku 1969, v letech 1959–1961 jako ředitel; v Zakopaném žil až do konce života. V tomto období se v průběhu samostatných pokusů a experimentů stal mistrem malířské techniky. Barva, faktura, hra lazur a světelných odstínů, celá ta „alchymie“, kterou ve svých obrazech uplatňoval, se spojily v jedinečný fenomén abstraktního malířství, které bylo schopno „vyprávět“ svou samotnou formou. V roce 1955 se vrátil k účasti na výstavách, zúčastnil se četných přehlídek v Polsku i v zahraničí a uspořádal také mnoho samostatných výstav. V roce 1957 se stal členem obnovené Krakovské skupiny. Od roku 1958 spolupořádal „Březnové salony“ v Zakopaném. V roce 1959 se v Paříži připojil k mezinárodnímu hnutí „Phases“. V letech 1962–1979 působil jako pedagog na Státní vysoké škole výtvarných umění v Poznani (od roku 1977 jako profesor) a v letech 1979–1981 jako profesor na Akademii výtvarných umění v Krakově. Získal řadu státních cen a vyznamenání, mimo jiné cenu Nadace Alfreda Jurzykowského (1983). Mezi retrospektivní výstavy umělce za jeho života patří výstava v Národním muzeu v Poznani (1974) a výstava kreseb v Okresním muzeu v Radomi (1986). Velká posmrtná výstava byla k vidění v Národním muzeu ve Varšavě a následně v letech 1997–1998 v muzeích v Zakopaném, Vratislavi a Krakově. Součástí výstavy byl katalog umělcova díla v oblasti malby a kresby: Tadeusz Brzozowski 1918–1987, pod redakcí Anny Żakiewiczové, Národní muzeum, Varšava 1997.