signováno na zadní straně podélně med: BEKSIŃSKI 67, r.d.: TUSZ CHIŃSKI.
Provenience: Těšínský deník, sbírka, s:
Kresba pochází ze sbírky Janusze Boguckého (1916-1995) - historika umění, kritika a kurátora, autora mnoha knih o dějinách a teorii umění.
Od poloviny 60. let se Beksinski po období abstrakce vrátil k figurativnímu zobrazování, o němž Tadeusz Nyczek napsal následující: Beksinského, které jsou od nynějška reprodukovány v desítkách katalogů, novinových a jiných publikací, se stanou stěžejními díly prvního období 'vlastního' Beksinského, na první pohled rozpoznatelnými jako 'Beksinského styl'. Překvapují diváky jak svou výtvarnou formou, tak tématy. Tyto kresby jsou téměř bez výjimky označovány jako "erotické", ale jejich erotika je drsná, agresivní, biologická. Ve skutečnosti téměř hraničí s pornografií. Je v nich však něco, co nedovoluje příliš jednoznačnou kategorizaci. Něco, co dokonce obrací pozornost jiným směrem: specifické zacházení s lidským tělem. Nejde totiž o tělo kreslené realisticky, natož naturalisticky, i když naturalismus se v některých pasážích zdál být vhodným výrazovým prostředkem. [...]. Erotika těchto postav, pomineme-li poněkud makabrózní detaily, byla dosti specifického druhu. Aby se Beksiński vyhnul nařčení z pornografie nebo sadomasochistické ilustrace, postavy svých příběhů pečlivě odreálňoval. Někdy jen některé části těla připomínaly přirozenou stavbu lidského těla - zbytek byl často vysoce zpracovaným obrazem lidské postavy.
Tadeusz Nyczek, Zdzisław Beksiński, Arkady Varšava 1989, s. 9-10.
