Velikost: 18,5 x 29 cm (s ohledem na paspartu)
signováno na p.d.: "Eug. Zak.
Životopis
Eugeniusz Zak, jeden z nejvýznamnějších polských malířů první poloviny 20. století, působil především ve Francii, ale také v Polsku a Německu. Je považován za představitele neoklasicismu v malířství. Byl spojen s umělci varšavské skupiny RYTM (založené v roce 1922) a s okruhem École de Paris. V roce 1901 odešel studovat do Paříže, poté do Mnichova a Itálie. V roce 1904 se natrvalo usadil ve francouzské metropoli, kde vystavoval na pařížských salonech: Na podzimním, Nezávislém nebo v Národní společnosti výtvarných umění. Hojně vystavoval také v galeriích v Paříži, New Yorku, Kolíně nad Rýnem nebo Londýně. Jeho tvorba byla zpočátku ovlivněna symbolisty a nabisty z okruhu Maurice Denise. Později se v jeho obrazech objevily rysy neoklasicistní malby, art deco a expresionismu École de Paris. Byl odpůrcem avantgardy, ale v jeho obrazech lze nalézt vlivy transformované vlastní tvůrčí osobností Cézanna nebo Matisse. Nejdůležitějším aspektem jeho tvorby bylo tvořit z fantazie, čerpat z motivů starého umění a dekorativně je přetvářet. Za nejdokonalejší považoval umění rané italské renesance. "Protagonisty Zakových kompozic jsou "svobodní lidé": rybáři, pastýři, ženy s dětmi, také komedianti, tanečníci, kejklíři, tuláci, zobrazovaní někdy v prázdném interiéru, jindy jako obyvatelé Arkádie. Idylické krajiny, které maloval vážně nemocný umělec, odhalovaly charakteristický nesoulad mezi krásou jižní, k člověku přívětivé krajiny a pocitem pomíjivosti."
