Rozměry: 35 x 47 cm
Signováno a datováno na l.d.: "Jan Matejko r.p. 1877.'
Na rubu razítko obchodu s malířskými potřebami: 'A. Chramosta | Zur Stadt Düsseldorf | Wien Kärtnerstrasse 20" a razítka označující velikost podmalby: "13 1/2 18" a "1 73".
další tituly: Stanislav biskup Szczepanowski napomínající Boleslava Smělého, Svatý Stanislav a Boleslav Smělý, Stanislav sv. Hromovládný Boleslav Smělý, Stanislav Szczepanowski napomínající Boleslava, Biskup Szczepanowski napomínající Boleslava Smělého
Původ
ve vlastnictví autora
zakoupeno od umělce Henrykem Redlichem pro neznámou osobu ve Varšavě
soukromá sbírka, Polsko
DESA Unicum, červen 2021
institucionální sbírka, Varšava
Vystaveno na
Exposition d'art polonais. Au Salon de la Société Nationale des Beaux-Arts, Grand Palais, Paříž, 13. dubna - 30. června 1921.
Radniční sál, Varšava, 1878
Společnost pro podporu výtvarného umění v Polském království, Varšava, 1877
Společnost přátel výtvarného umění, Krakov, 1876
Literatura
Jerzy Krawczyk, Jan Matejko. Mistr legendy o svatém Stanislavovi, Varšava 1998, s. 66.
Ewa Micke-Broniarek, Matejko v poctě. Ke stému výročí umělcova úmrtí, katalog výstavy, Národní muzeum ve Varšavě, Varšava 1993, s. 138-139, kat. č. 49 (il.).
Matejko: "Všichni jsme se snažili, abychom se dostali do kontaktu s jeho dílem. Olejomalby. Katalog, ed. a s úvodem Krystyna Sroczyńska, Varšava 1993, s. 19, 148, kat. č. 172 (il.).
Janina Wiercińska, Maria Liczbińska, Polská bibliografie umění 1801-1944, sv. 1, část 2, Wrocław 1976, č. 7670, 7671.
Janina Wiercińska, Katalog děl vystavených ve Společnosti pro podporu výtvarného umění ve Varšavě v letech 1850-1914, Wrocław-Warszawa-Kraków 1969, s. 226.
Mieczysław Porębski, Malované dějiny, Varšava 1961, s. 170.
Janina Grabowska-Wiercińska, Bibliografie, in: Jan Matejko. Materiały z sesji naukowej poświęconej twórczości artysty, Warszawa 1957, s. 665, 666, 1317, 1319, 1323, 1471.
Stanisława Serafińska, Jan Matejko. Rodinné vzpomínky, Krakov 1955, s. 659
Mieczysław Treter, Matejko. Umělecká osobnost, tvořivost, forma a styl, Lvov 1939, s. 297, 316, 324 (il.), 526
Jan Matejko. Studie a skici, Krakov 1938, s. 43
Ludwik Grajewski, Bibliografia ilustracji w czasopismach polskich XIX i pocz. XX w. (do 1918), Varšava 1972; dřívější vydání: Bibliografia ilustracji do sztuki, zabytków i pamiątek artystów polskich, díl I - do 1924 wł., Lwów 1933 (strojopis), poz. 10181
Catalogue de l'exposition d'art polonais. Au Salon de la Société Nationale des Beaux-Arts (Grand Palais), Paříž 1921, kat. č. 97.
Stanislaw Witkiewicz, Matejko, 2. vydání, Lvov 1912 (a další vydání), il. 116
"Biesiada Literacka" 1909, č. 19, s. 365 (il.).
Emmanuel Świeykowski, Pamiętnik Towarzystwa Przyjaciół Sztuk Pięknych w Krakowie 1854-1904, Kraków 1905, s. 104 (uvedeno v seznamu děl).
"Biesiada Literacka" 1903, č. 41, s. 293 (il.).
Marian Gorzkowski, Jan Matejko. Éra pozdějších let, do konce umělcova života. Z dziennika prowadzonego w ciągu lat siedemnastu, Kraków 1898, s. 95.
Stanisław Tarnowski, Matejko, Krakov 1897, s. 192, 510.
Marian Gorzkowski, O artystycznych czynnościach Jana Matejki od lat jego najmszych tj. od r. 1850 do konce r. 1881, Kraków 1881, s. 72
"Tygodnik Ilustrowany" 1878, roč. 6, č. 152, s. 329 (il.).
"Biesiada Literacka" 1878, č. 130, s. 407.
Zpráva výboru Společnosti pro podporu výtvarného umění v Polském království za rok 1877, Varšava 1878, s. 68.
"Kronika Rodzinna" 1877, č. 15, s. 239.
Zpráva ředitelství Společnosti pro povzbuzení výtvarných umění v Krakově z činnosti za rok 1876/7, Krakov 1877, R. XXIII, kat. č. 122, s. 9.
Biogram
V letech 1852-1858 studoval na krakovské Škole výtvarných umění u W. K. Stattlera a W. Łuszczkiewicze. Ve studiu pokračoval v letech 1859-1860 v Mnichově u H. Anschütze a na vídeňské Akademii u C. Rubena (1860). Od roku 1873 byl ředitelem Akademie výtvarných umění v Krakově a v roce 1887 se stal docentem h.c. Jagellonské univerzity. Získal řadu ocenění a vyznamenání, mimo jiné zlatou medaili v Paříži v roce 1865 a zlatou medaili první třídy na Světové výstavě ve Vídni v roce 1867. Hodně cestoval, mimo jiné do Paříže, Vídně, Turecka, Maďarska a Itálie. Od poloviny padesátých let 19. století vytvářel především obrazy z rodného kraje, kterým předcházely hloubkové historické a monumentální studie. Jeho obrazy jsou většinou rozměrné kompozice velké výrazové síly, pro něž je charakteristické spojení realistického pozorování a dokumentární přesnosti detailů s dynamickým kompozičním uspořádáním celku obrazu. Jeho obrazy prodchnuté hlubokým vlastenectvím ukazovaly polské veřejnosti vize minulosti a hrály významnou roli při posilování národního vědomí. Matejko vytvořil jedno z největších děl polské monumentální malby - polychromii v kostele Panny Marie v Krakově a také cyklus kreseb "Poczet królów i książąt polskich".
