Jan Styka, PETRONIUS, 1900

46,1 x 37,7cm - olej, deska sign. l.d.: JStyka

Na zadní straně l.g. (černou pastelkou): Pétrone [...] | C [...]; dole (růžovou pastelkou): 11; p.g. (modrou pastelkou): "Ptáčník", p.g: 048 [v kroužku]; uprostřed (modrou pastelkou): 84 | 12 [v kroužku] | 3829 | d JS #5; vlevo (černou pastelkou): Jan Styka 1900 | Paris; p.d.. 56 x 48.



Provenience:

Paskowski v USA.

Dr. Richard a Catherine Paskowští se narodili v New Yorku jako děti polských přistěhovalců. Přestože žili ve Spojených státech, vážili si svého polského dědictví, cestovali po celém Polsku a léta shromažďovali kvalitní sbírku polského umění. Mnohokrát přispěli na polské účely v USA. Chtěli také, aby se zbytek sbírky vrátil do Polska a těšil se z ní polští sběratelé.



Jan Styka byl prvním polským umělcem, který ilustroval celý text Quo Vadis Henryka Sienkiewicze. Pro pařížské nakladatelství Ernesta Flammariona vytvořil více než 200 kreseb a maleb en grisaille. V roce 1901 vyšel první ze tří svazků luxusního, bohatě ilustrovaného vydání románu nositele Nobelovy ceny. Další dva svazky vyšly v letech 1902 a 1903. Styka k tomuto románu vytvořil také asi tucet olejomaleb. Většina z nich byla vystavena v září 1902 ve Varšavě v budově po panoramatu Golgoty a poté na Světové výstavě v St Louis ve Spojených státech v roce 1904. Vystavený Petronius z roku 1900 byl součástí tohoto cyklu, ale na výstavy se nedostal. Dalo by se říci, že naštěstí, protože díla vystavená v St Louis zachvátil požár. Ztráta těchto obrazů donutila umělce reprodukovat je na základě skic, které měl k dispozici. Autorské kopie byly v roce 1912 představeny na výstavě v Salle des Beaux Arts v ulici Boétie v Paříži, která se těšila velkému zájmu.



* K vydražené ceně bude kromě dalších nákladů připočtena hraniční daň ve výši 8 % DPH (v souladu s § 12 bod 2 jednacího řádu).

Jan Styka (Lvov 1858 - Řím 1925) - populární malíř historických a bitevních scén, autor alegorických a náboženských obrazů, portrétista, otec malířů Tadeusze a Adama Styků. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni, poté v Římě a v letech 1882-1885 u Jana Matejky na Škole výtvarných umění v Krakově. Po studiích strávil několik let v Paříži a později žil ve Lvově. V roce 1895 odcestoval do Palestiny. Po roce 1900 žil trvale v Paříži, odkud cestoval do Spojených států, Itálie a Řecka. Jako účastník mnoha výstav, včetně pařížských salonů a Světové výstavy v Saint Louis (1904), se těšil značné popularitě a dokonce i slávě. Byl členem Akademie svatého Lukáše v Římě. Byl také původcem a spoluautorem slavných panoramat - Panorama bitvy u Racławic (1892-1894, trvale vystaveno ve Vratislavi; spolu s W. Kossakem a dalšími), Golgota (1896; nyní v Los Angeles), Panorama Transylvánie (1897; rozřezáno na části, dochovaly se jen fragmenty) a Umučení křesťanů v Neronově cirku (1899; plátno ztraceno během první světové války). Byl činný jako ilustrátor, mimo jiné připravil ilustrace pro luxusní vydání knihy Quo vadis? od Sienkiewicze.