Leon Wyczółkowski (1852 Huta Miastkowska u Garwolinu - 1936 Varšava), Borovice v Palanze, 1908.

pastel, papír nalepený na kartonu, 73,2 × 88,6 cm
Signováno a datováno na s. d.: "LWyczół/908." (iniciály přivázány)

na rubu, v rohu p. g., naproti kompozici, tužkou psaný přípis: "Lyczół": 50 out (?)

"Jsem již v Palanze. Okouzlující!"
Leon Wyczółkowski

"Jsem závislý na přírodě a bez přírody nemohu tvořit. Jedna věc je však příroda a druhá symbolické zpracování v umění".
Leon Wyczółkowski, Dopisy a vzpomínky, vyd. M. Twardowska 1960 s. 164

V pobaltském litevském letovisku Połąga odpočívali mimo jiné Adam Mickiewicz, Władysław Reymont, Stanisław Witkiewicz, Lucjan Rydel, Tadeusz Miciński a Leon Wyczółkowski. Wyczółkowski několikrát navštívil panství rodiny Tyszkiewiczů, k němuž patřil palác v Połągowě, postavený na konci 19. století. První návštěva se uskutečnila v roce 1908, jak dokládá dopis Feliksu Jasieńskému: "Jsem již v Palanze. Okouzlující! Jaké borovice, začínám být nedočkavý - za pár dní se pustím do práce" ("Leon Wyczółkowski. Listy i wspomnienia [Dopisy a vzpomínky], vyd. M. Twarowska, Wrocław 1960, s. 255). O svém pobytu u Tyszkiewiczů se umělec zmiňuje také v dopise Franciszce Panek Wyczółkowské, rovněž z téhož roku. Několik let před umělcovou smrtí zaznamenal Adam Kleczkowski jeho slova o Palanze: "Palanga, obtížný motiv na slunci, krátce, poblíž paláce Tyszkiewiczů, asi před 30 lety" ("Leon Wyczółkowski, "Listy...", op. cit., s. 106). Pobyt v Palanze přinesl Wyczółkowskému celou řadu děl s přímořskými krajinami, které se staly dokladem umělcovy fascinace krásou mořského živlu. Vedle řady vyobrazení pohledu na nekonečné klidné moře jsou charakteristické výjevy s pobřežními borovicemi. V kompozicích zobrazujících tyto štíhlé stromy se silně ohnutými kmeny a spletitými korunami je zřetelně patrná inspirace tradicemi japonského umění.

A právě z roku 1908 pochází pastel s vyobrazením borovic prezentovaný v aukčním katalogu. Wyczółkowski, zjevně dojatý krásou těchto stromů, tento motiv mnohokrát zopakoval ve svých olejomalbách, pastelech, mnoha skicách a grafikách. Kompozice "Borovice v Palanze" se vyznačuje především intenzivní, sytou barevnou paletou. Umělec zobrazil borovice tančící ve větru v záři odpoledního slunce. Vždyť právě stromy byly pro Wyczółkowského "předmětem nejvyšší náklonnosti a stálé touhy, nejsilnějším tvůrčím podnětem" ("Leon Wyczółkowski, "Listy ...", op. cit., s. 183). Maloval je od 80. let 19. století až do svých posledních realizací, které vytvořil několik měsíců před svou smrtí v roce 1936. Smrky, borovice, akácie, jilmy, javory, břízy, duby vyšehradské, rogalinské nebo ty bělověžské "byly předmětem úvah, hluboce procítěných ve svém významovém obsahu. Jejich výraz se měnil s ročním obdobím, počasím nebo denní dobou a odrážel nálady a pocity samotného umělce" (W. Milewska, "Drzewa i lasy w twórczości Leona Wyczółkowskiego", [in:] "W kręgu Wyczóła", Okresní muzeum Leona Wyczółkowského v Bydhošti, Bydgoszcz 2013, s. 65). Jak řekl umělec: "Jsem dítě lesa" ("Leon Wyczółkowski, Listy ..., op. cit. s. 130). A právě stromy představovaly prvek přírody, s nímž se nejvíce ztotožňoval.