Leon Wyczółkowski (1852 Huta Miastkowska u Kielců - 1936 Varšava), Starý smrk

tuš, akvarel, pastelka, skicák, 48,3 × 32,7 cm (lehký paspart)

Na zadní straně výstavní štítek Společnosti přátel výtvarného umění v Krakově z roku 1937 s popisem díla a číslem "763/7".

Provenience:
- (před rokem 1937) - sbírka Gustawa Karola Bartkeho (1896-1992) - člena Obchodní vzájemné záložny v Tomaszowě Mazowieckém, odkud také pocházel. Byl majitelem činžovních domů na tamním Rynku.
- soukromá sbírka, Polsko

Vystaveno a popsáno:
- "Leon Wyczółkowski" [posmrtná výstava] červen 1937, Společnost přátel výtvarného umění v Krakově, poz. kat. 7, s. 19.

Právě stromy byly pro Wyczółkowského "předmětem nejvyšší náklonnosti a stálé touhy, nejsilnějším tvůrčím podnětem" (Leon Wyczółkowski, "Listy i wspomnienia", vyd. Maria Twardowska, Wrocław 1960, s. 183). Maloval je od 80. let 19. století až do svých posledních realizací, které vytvořil několik měsíců před svou smrtí v roce 1936. Smrky, borovice, akácie, jilmy, javory, břízy, duby vyšehradské, rogalinské nebo ty bělověžské "byly předmětem úvah, hluboce procítěných ve svém významovém obsahu. Jejich výraz se měnil s ročním obdobím, počasím nebo denní dobou a odrážel nálady a pocity samotného umělce" (Wacława Milewska, "Stromy a lesy v díle Leona Wyczółkowského", [in:] "W kręgu Wyczóła". Bydgoszcz: Okresní muzeum Leona Wyczółkowského v Bydhošti. 2013, s. 65). Jak umělec řekl: "Jsem dítětem lesa a právě stromy byly tím prvkem přírody, s nímž se nejvíce ztotožňoval" (Twardowska, op. cit. 130).
Vystavené dílo se vyznačuje neobvyklou jemností monochromní barevnosti. Tato fascinace černou a bílou barvou byla pro jeho tvorbu charakteristická. Jak sám vzpomínal: "(...) Nejpropracovanější barevné věci mě neberou. Raději dávám v černé barvě celou klaviaturu, od basy po violu". (Twardowska, op. cit. s. 130).