Leonard PĘKALSKI (1896-1944), Žena v křesle [sedící].

Akvarel, karton; 25 x 22 cm;
Na zadní straně tužkou "22 akw".
V katalogu umělcovy posmrtné monografické výstavy v ZPAP ve Varšavě, 1969, položka 310, jako majetek umělcovy sestry [pod názvem "Sedící"].

Leonard Pękalski nastoupil v roce 1913 na varšavskou školu výtvarných umění, kde studoval u Edwarda Trojanowského a v letech 1915 a 1916 získal stipendium Společnosti pro podporu výtvarného umění. S Trojanowskim spolupracoval na polychromovaných dílech na Lublinském zámku.
V letech 1925-1929 cestoval do Itálie, Francie a Anglie. V říjnu 1928 nastoupil jako asistent na Akademii výtvarných umění ve Varšavě a po přejmenování Akademie 19. prosince 1934 byl jmenován docentem dekorativní malby.
Byl jednou z vůdčích osobností skupiny "Pryzmat", která sdružovala žáky Felicjana Szczęsného Kowarského. První samostatná výstava Pękalského se konala v Garlińského salonu v roce 1930. Celkem se v letech 1930-1939 zúčastnil více než třiceti výstav, mimo jiné v Paříži v roce 1937 a v New Yorku v roce 1939. Maloval zátiší, krajiny, figurální a bojové kompozice a portréty. Po svých raných obrazech, které vykazovaly rysy formalistické geometrizace, se obrátil k problematice barvy, která pro něj nebyla samoúčelná, ale byla faktorem při výstavbě forem převzatých z přírody. Ve figurálních kompozicích se symbolickými a mytologickými akcenty se přiblížil klasické tradici. Námětem jeho harmonických a přímočarých krajin byly Krasiczyn (1936), okolí rodného Grojce a varšavský Mokotow. Ve svých velmi osobních portrétech se omezil především na okruh své nejbližší rodiny - rodiče, sourozence. Byl jedním ze zakladatelů polské vojenské organizace v Grojci; jako kavalerista bojoval v tažení v roce 1920.