Mela Muter (1876 Varšava - 1967 Paříž), Portrét ženy

olej, plátno, 73 × 54,5 cm
Signováno p. d.: "Muter"

"Portréty Mely Muterové jsou hluboce uchopenou kvintesencí lidské bytosti, vnímanou v jakémsi velmi neuchopitelném, někdy snad jediném okamžiku vnitřní zrady před druhým člověkem. Je to portrétistka nadaná velkou schopností proniknout do lidského života, schopností sdělit velmi pracně vytříbenou pravdu o portrétovaném člověku ve výrazu tváře, v uspořádání těla, v postavení a výrazu rukou a podat tuto pravdu ve velmi absolutní podobě." (M. Muter)
M. Sterling, Z pařížských ateliérů. August Zamoyski - Mela Muter, "Hlas pravdy", 1929, č. 6, s. 3.

Melania Muterová se ve své tvorbě s oblibou věnovala motivům krajin a zátiší, ale právě portréty se staly skutečnou malířskou vizitkou umělkyně, oceňovanou kritikou i veřejností. Muterovy portréty lze rozdělit do dvou galerií. První tvoří obrazy, na nichž autorka obdivně zvěčnila anonymní postavy dětí, starších žen a mužů stigmatizovaných často drsným životem dělnické třídy, počínaje svou první uměleckou cestou na bretaňské pobřeží. Druhou galerii tvoří obrazy reprezentativnějšího charakteru, na nichž Melaniho modely tvořily některé z nejvýznamnějších osobností ze světa vědy, kultury a politiky a pózovaly jí mj: Leopold Gottlieb, Władysław Reymont, Auguste Rodin, Diego Rivera, Henryk Sienkiewicz, Leopold Staff a mnoho dalších. Mela dokázala svým charakteristickým způsobem zobrazit nejen vnější vzhled portrétovaného, ale i jeho osobnost, ačkoli sama umělkyně s tímto tvrzením nesouhlasila - "... když mi lidé říkají, snažíce se mi složit poklonu - vytváříte psychologické portréty - bouřím se! Ne, já vůbec nemaluji psychologické portréty, ani nevím, co to obnáší vytvořit psychologický portrét. Nikdy si nekladu otázku, zda je člověk před mým stojanem dobrý, falešný, velkorysý, inteligentní. Snažím se ji zachytit a portrétovat jako květinu, rajče nebo strom, proniknout do její podstaty; pokud se mi to podaří, vyjadřuji se prizmatem její osobnosti..." ("Sbírka Bolesława a Liny Nawrockých, Mela Muter (Maria Melania Mutermilch) 1876-1967.", katalog výstavy, Národní muzeum ve Varšavě, prosinec 1994 - únor 1995, Varšava 1994, s. 35).
V aukci prezentovaný "Portrét ženy" dokonale zapadá do celého postoje Melaniiných portrétů - "Zdravá a krásná těla, tváře se správnými "klasickými" rysy pro ni nemají žádné kouzlo. Projevuje výraznou přitažlivost k charakteristicky repetitivním postavám, ke zvláštním typům a antropologickým exemplářům. Jako modelové jí pózují žlutí cikáni, Židé s dlouhými hrbatými nosy a křivými rty, černoši, kterým září bělmo očí a červeň našpulených rtů. Jak daleko jsme od Weissových červenajících se, kypících zdravím žen! Lidé paní Muterové mají horečku v krvi. Jejich hektický vnitřní život zničil krásu jejich těl. Jejich tváře a ruce, rozryté prací myšlenek, vyzařují nervózní neklid." (M. Wallis, Przegląd Warszawski 1923 č. 25, citováno v Mela Muterová, Malarstwo/Peinture. Katalog sbírek Univerzitního muzea v Toruni", editoři: Mirosław Adam Supruniuk, Sławomir Majoch, Toruň 2010, s. 100).
Na draženém díle autor zobrazil sedící osamělou ženu na pozadí okna. Oční kontakt mezi modelkou a divákem zde nemáme - jak je u Melaniových modelů obvyklé, žena má pohled upřený mimo rám obrazu, zdánlivě ponořená do svých myšlenek. Obraz má všechny charakteristické rysy malířčina díla. Je zde patrná silně vyznačená kontura, tlumená barevná paleta, v níž převládá hnědá, žlutá a intenzivní okrová. Silně vyznačené impasto dodává dílu sochařský charakter. Obrazem prostupuje melancholická, zádumčivá nálada.