Rozměry: 60 x 73 cm
signováno na p.d.: "Kisling
popsáno na zadní straně: "73 x 60", popsáno na malířově krosně: "20F" a nečitelně, fragmentárně dochovaná papírová nálepka s nečitelným popisem.
Původ
soukromá sbírka, Velká Británie (od 70. let 20. století)
soukromá sbírka, Londýn
soukromá sbírka, Polsko
Literatura
obraz bude zařazen do IV. svazku umělcova katalogu raisonné, který připravil Marc Ottavi
Životopis
V letech 1907-11 studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Krakově u Józefa Pankiewicze. Na jeho radu odjel spolu se Szymonem Mondszajnem na další studia do Paříže. Tam se o jeho tvorbu zajímali kritici André Salmon a Adolf Basler a získal také stipendium od anonymního mecenáše z Ruska. Díky společenským kolizím a finančnímu úspěchu byl nazýván "vévodou z Montparnassu". Udržoval přátelské vztahy s polskými umělci Tadeuszem Makowským, Eugeniuszem Zakem, Ludwikem Markusem, Romanem Kramsztykem a Melou Muterem. Za účast v bojích cizinecké legie během první světové války získal francouzské občanství. Byl zraněn v bitvě u Clarency a v roce 1916 se zotavoval ve Španělsku. Během druhé světové války vstoupil do francouzské armády. V roce 1940 odjel přes Španělsko a Portugalsko do New Yorku. Po válce se kolem roku 1946 vrátil do Sanary-sur-Mer. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů Ecole de Paris meziválečných let. Měl mnoho samostatných výstav a jako polský umělec se často účastnil skupinových výstav v zahraničí. Byl jedním z předních představitelů École de Paris sdružující umělce židovského původu, kteří pocházeli ze střední a východní Evropy a Ruska. "Raná fáze Kislingovy tvorby z let 1912-18 našla výraz v jeho fascinaci Cézannovým uměním; ve svých zátiších a krajinách umělec syntetizoval a geometrizoval tělesa, vršil kompoziční plány a zaváděl zvýšený úhel pohledu, který stahoval obrazový prostor. (...) Pod vlivem kontaktů s kubisty maloval kolem roku 1909 jihofrancouzské krajiny geometrizujícím stylem převzatým z Picassových a Braquových obrazů. Hledal vzorec dekorativnosti, v němž syntetizované architektonické objemy interagují s organickými formami přírody. (...) Ve svých krajinách zachycoval tvary v siluetách, zatímco barvám dával intenzitu srovnatelnou s fauvistickou paletou. V letech 1917-18 maloval vedle pohledů na Saint-Tropez, které se vyznačovaly vybělenou paletou a éteričností, krajiny s hlubším výrazem, vyvolaným škálou ostrých, výrazných, kontrastních barev; tyto kompozice, hraničící s abstrakcí, soustředěné ve výrazu, maloval impastem, diagonálními tahy štětce. Některé pohledy na přístavy s plachetnicemi a opuštěné nábřeží odkazovaly k poetice "metafyzické malby". Ve svých krajinách Kisling rovněž odkazoval na kompoziční schémata šestnáctého století, zobrazoval rozlehlé krajiny, budované v pozadí, se sugestivně vykreslenou prostorovou hloubkou." - Irena Kossowska
