21 x 14,3 cm – akvarel, kvaš, papír
nápis podél spodního okraje: JLEFARWSIMIASTOKESEŁO
Na zadní straně vlevo dole (kuličkovým perem): 35; dále (modrou kvašovou barvou): 1000 ZŁ.
Původ: Soukromá sbírka ve Švédsku, zakoupeno na putovní výstavě ve Švédsku v roce 1966.
Dílo bylo vystaveno, zmíněno a reprodukováno mimo jiné v: – Putovní výstava 1966, Hägerstens Konstförening, Midsommargarden, 5. – 28. září,
Blackebergs Konstförening, Ängbykyrkan, 1.–9. října, Farsta Konstförening, Farsta Forum, 5.–13. listopadu,
Vantörs Konstförening, Högdalen, 19.–27. listopadu, Spanga Konstförening, Spanga Församlingshus, 3.–10. prosince,
Skarpnäcks Konstförening, studijní centrum ABF, Arsta Centrum, Arsta, kat. č. 88 nebo 89.
♣ Droit de suite: ♣ K kupní ceně bude připočítán dodatečný poplatek vyplývající z práva autora a jeho dědiců na odměnu v souladu se zákonem ze dne 4. února 1994 o autorském právu a právech souvisejících (droit de suite).
Nikifor (vlastním jménem Epifaniusz Drowniak, od roku 1962 Nikifor Krynicki; Krynica kolem roku 1895 – Krynica 1968) – Łemek, známý naivní malíř z Krynice, samouk. Trpěl poruchami sluchu a řeči, nikdy nechodil do žádné školy, neuměl psát ani číst. Jeho skutečnou vášní a způsobem, jak komunikovat se světem, bylo malířství. Malovat začal brzy – nejstarší známá díla umělce pocházejí ještě z období před rokem 1920. Maloval akvarelem, přičemž používal také tužku. Využil každý dostupný kousek papíru, obaly sešitů, krabičky od cigaret. Vytvářel celé série obrázků – dojemně naivní vyobrazení architektury, krajiny, postav svatých i portrétů. Svá díla často podepisoval nesrozumitelnými řetězci „tištěných“ písmen a obklopoval je rámečky z barevného papíru. Na jeho tvorbu se upozornilo již ve třicátých letech (kapisté), ale skutečné objevení Nikiforova fenoménu nastalo až po válce, kdy se o něj začali starat a přijali ho do ZPAP. V roce 1962 získal příjmení Krynicki. Přesvědčen o významu svého umění, používal také přezdívku Matejko.