Stanisław Ignacy Witkiewicz (Witkacy), PORTRET OLGA WOJAKOWA (?)

PORTRET OLGA WOJAKOWA (?) (slečna ze Zakopaného 1925)
Pastel, béžový papír, horizontálně pruhovaný, 66,1 x 49,8 cm,
Signatura šikmo p: Witkacy 1929 27/IP (ost. T.B. (v kroužku) /NII 7n +cof +b.b.p.p..P; na zadní straně portrétu nahoře uprostřed nápis tužkou: czer[... nečitelné], d.: 50 x 66[?], na zadní straně podkladu p.g. nálepka: č. 493-II-58 /.
Datum 8. 8. / Autor Witkiewicz Název Portrét ženy / razítko: V. Witkiewicz: Jana 3, excerpovala Dr. Anna Żakiewicz, Varšava 02.10.10.
Z posudku: ...Jedná se o jeden z nejzdařilejších Witkacyho portrétů - zaujme dívčí krásou modelu a subtilním provedením.

Stanisław Ignacy WITKIEWICZ (WITKACY) (1885-1939)
Malíř, dramatik, spisovatel, filozof, publicista, jeden z nejvýznamnějších tvůrců polské kultury. Syn Stanisława Witkiewicze, v jehož domě se od útlého věku setkával s významnými představiteli světa vědy a umění. Formální umělecké vzdělání nezískal, v letech 1904-1905 studoval v ateliéru J. Mehoffera na Akademii výtvarných umění v Krakově. Během svého pobytu ve Francii v roce 1911 navštívil W. Ślewińského, pod jehož vedením maloval krajiny. Podnikl umělecké cesty do Německa, Itálie a Paříže, kde se setkal s novými tendencemi v umění. V roce 1914 se zúčastnil australské expedice svého přítele, etnologa Bronisława Malinowského. Během první války sloužil v carské armádě. V roce 1918 se vrátil do Polska. V roce 1919 se připojil k formistické skupině, jeho tvorba se však od formistických předpokladů odchýlila. Vytvořil si osobitý styl, který vycházel z vlastních zkušeností, četby a z děl jiných autorů, která pro něj byla inspirativní. Předpoklady své malby zahrnul do svých teoretických spisů, například "Nowe formy w malarstwie" z roku 1919, které doplnil a rozšířil o "Szkice artystyczne" z roku 1922. Léta 1925-1939 přinesla ve Witkacyho tvorbě převahu dramatiky, jeho olejomalby se netěšily uznání a nenacházely zákazníky, a tak se umělec, aby si zajistil stálý příjem, rozhodl zabývat portrétováním a založil jednočlennou portrétní společnost "S. I. Witkiewicz", pro kterou formuloval podrobné předpisy. Nejzajímavější a nejdražší byly portréty typu A, zatímco portréty typu C je třeba považovat za nejpůsobivější. Vznikaly ve společenských situacích, často během drogových seancí v domech spřátelených lékařů; "Co" na portrétu typu C označovalo kokain. Portréty typu C se vyznačovaly subjektivní charakteristikou modelu, umělec si za ně neúčtoval, byly "bezcenné". (Lit.: B. Zgodzińska-Wojciechowska a A. Żakiewicz "Witkacy. Stanisław Ignacy Witkiewicz", WAiF, Auriga, PWN, Varšava 2001).