Vlastimil Hofman, AUTOPORTRET-CHRISTUS V KRUHU, 1915

43,0 x 33,2 cm - olej, karton olej, karton, 43 x 33,2 cm (ve světle oválného paspartu)

signováno p.d.: Wlastimil Hofmann 1915

Na zadní straně dole nálepka (tisk, černá tuš): Jana 3 - telefon č. 2 | Datum přijetí 19 22 | Autor Hofmann Vlastimil | Název Kristus | Typ olej. Velikost ... | č. 1188.

V pravém dolním rohu nálepky razítko: SALON DZIEŁ SZTUKI | K. WOJCIECHOWSKIEGO | KRAKÓW, ul. św. Jana 3 | Telefon č. 2.



Porovnejte:

- 1915, Agra-Art Auction, 17 X 2021, položka 42.



Od úspěšného ukončení studií až do vypuknutí první světové války Wlastimil Hofman úspěšně rozvíjel svou uměleckou kariéru. Hodně maloval a vystavoval, jeho obrazy přispěly do sbírek Bavorského muzea umění. Jako první Polák byl jmenován členem vídeňské "Secese".

Umělcovy 33. narozeniny, které připadly na 27. dubna 1914, a dosažení vánočních svátků, kdy je zvykem, aby člověk zhodnotil své životní úspěchy, se pro Hofmana nepochybně staly impulsem k shrnutí jeho dosavadní umělecké tvorby. Jejich výrazem je pravděpodobně kompozice, v níž se autor, který byl nota bene hluboce věřícím člověkem, představil jako Kristus v trnové koruně. Vidíme zde vyzrálého umělce, který si je jistý svým talentem, ale zároveň si je vědom svého uměleckého údělu a povinností, které na něj doléhají.



Nesmírně důležitý je zde také kontext Hofmanova malířského mistra Jacka Malczewského. Malczewski se nejednou zobrazil jako prorok Ezechiel a jako Kristus, také jako Kristus s trnovou korunou. V Malczewského díle se christologická tematika snoubí s eschatologickými a historicko-partyzánskými motivy. Je tedy nepochybné, že obraz, který vznikl během první světové války, v době, kdy Poláci oživovali své naděje na znovuzískání nezávislosti, je bohatý i na tento obsah.



* k vydražené ceně bude kromě dalších nákladů připočtena hraniční daň ve výši 8 % DPH (v souladu s § 12 bod 2 Pravidel).

Wlastimil Hofman / Vlastimil Hofmann (Praha 1881 - Szklarska Poręba 1970) studoval na Škole výtvarných umění v Krakově - nejprve u Floriana Cynka, později také u Jana Stanislawského, Leona Wyczółkowského a Jacka Malczewského. V letech 1899-1902 studoval také u Jeana Léona Gérôma na École des Beaux-Arts v Paříži. Během první světové války pobýval v Praze a Paříži, od roku 1920 žil trvale v Krakově. Hodně vystavoval, byl členem mnoha tvůrčích sdružení - spoluzakladatelem "Skupiny pěti" (1905) a "Skupiny nula" (1908), členem Spolku českých umělců "Mánes" a od roku 1911 členem polského uměleckého sdružení "Sztuka". Během druhé světové války se přes SSSR a Turecko dostal do Jeruzaléma, odkud se v roce 1946 vrátil do Krakova. Od roku 1947 žil trvale ve Szklarské Porębě. Hofman maloval především fantasticko-symbolické kompozice s lidovými motivy, dále žánrové výjevy, portréty a krajiny. Jeho obrazy se navzdory blízkým analogiím a souvislostem s Malczewského tvorbou vždy vyznačují individuálním charakterem, stylem a náladou.