Wilhelm Kotarbinski, RZYMSKA IDYLLA, cca 1880

137,7 x 79,0 cm - olej, plátno signováno p.d.: W Kotarbiński



Wilhelm Kotarbiński od mládí snil o tom, že se stane umělcem. Umělcův otec tuto volbu neschvaloval, protože se domníval, že se nehodí ke šlechtickému původu. Umělec se však nedal a po absolvování kurzu kreslení ve Varšavě odjel díky malému stipendiu a finanční pomoci svého strýce v roce 1871 studovat do Říma. Věčným městem byl okamžitě uchvácen, omámen krásou antických památek a okamžitě začal vytvářet skici. Tři roky studoval na Akademii svatého Lukáše, kde se každoročně účastnil soutěže o titul nejlepšího římského kreslíře. Jeho láska k antice a talent mu vynesly první cenu.

Fascinace antikou se promítla i do Kotarbińského obrazů. Jeho malebná plátna se vyznačovala velkou dekorativností. Umělec se snažil svá plátna zaplnit krajinami, antickou architekturou a krásnými předměty, květinami a exotickými stromy. Tím dodával kompozicím pestrost a umožňoval tak divákovi déle se kochat pohledem. Umělec se držel akademismu, ale ne v jeho čisté podobě. Kombinoval jej s moderními trendy a symbolikou. Kotarbińského virtuozita, vznešený styl a náměty vybočující z každodennosti přispěly k mimořádné oblibě umělce mezi jeho sběratelskými současníky. Akademikům sloužila příroda pouze jako dekorace, zatímco Kotarbinski harmonizoval člověka s okolním světem.

Mytologická a fantaskní témata, udržovaná v secesním proudu, byla v posledním desetiletí 19. století velmi vyhledávaná, což mělo velký vliv na popularizaci Kotarbińského díla. Umělcova díla, často reprodukovaná na pohlednicích, rovněž přispěla k rozšíření publika pro jeho obrazy, které se staly jakýmsi poznávacím znamením dekadence a moderny.

Wilhelm Kotarbiński (Nieborów 1849 - Kyjev 1921) studoval ve varšavské kreslířské třídě u Rafała Hadziewicze (léta1867-1871) a od roku 1872 také na Akademii sv. Lukáše v Římě. Po ukončení studia si v Římě otevřel vlastní ateliér, kde také dával hodiny kreslení; mezi jeho žáky patřila Maria Baškircevová. Do vlasti se vrátil v roce 1888 a od té doby pobýval převážně na vlastním statku Kalsk (nebo Kulsk) v Bělorusku. Odtud podnikal četné cesty do Kyjeva, kde měl ateliér v hotelu Praga, účastnil se výstav Kyjevského uměleckého spolku a v roce 1893 spoluzaložil Společnost kyjevských malířů. Spolu s P. Swiedomským, M. Nestěrovem a M. Vrubelem pracoval na freskové výzdobě kyjevského chrámu svatého Vladimíra (dokončeno 1894-1895). Byl také autorem dekorativních plafónů a nástěnných maleb mj. v domě M. Tereščenka a v paláci B. Štefánika. Chaněnka v Kyjevě a v salonech paláců v Petrohradě a Moskvě. Maloval především kompozice s biblickými nebo antickými náměty - ze života starověkého Východu, Řecka a Říma; vytvářel také krajiny a fantastické a symbolické výjevy. Jeho obrazy se vyznačují vytříbenou barevností, volnou technikou, osobitou stylizací forem a specifickou, často tajemnou náladou. Největší popularity dosáhl malíř v 90. letech 19. století, kdy byl - díky "antické" tematice svých obrazů - někdy přirovnáván k Siemiradzkému. Kotarbińského díla se na trhu s uměním objevují jen zřídka; většina jeho prací se ztratila nebo byla zničena během první světové války a bolševické revoluce.