olej, plátno; 81 x 65 cm;
signováno a datováno p. d.: Z Dobrzycki / 48.
Nabízený obraz je zajímavou ukázkou poválečné interpretace mytologického námětu v duchu moderní malířské formy. Autor využívá klasický motiv proměny nymfy Dafné prchající před Apollónem, opouští však narativní realismus ve prospěch mnohovrstevnaté, téměř oneirické vize.
Kompozice je založena na principu dynamické kumulace forem a prolínání ploch. Lidské postavy jsou deformované a fragmentované, jejich těla splývají s přírodními prvky - vegetací, krajinou a dokonce i architekturou. Tento způsob uchopení tématu odpovídá proudu meziválečné a poválečné avantgardy, v němž je patrný vliv kubismu, surrealismu a kolorismu. Dobrzycki používá intenzivní, sytou barevnou paletu - kontrastní červená, zelená a modrá budují emocionální napětí a umocňují výraz scény.
Pro autora je charakteristická plošnost formy a dekorativnost - patrná například v ornamentálním zpracování detailů (ptáci, rostliny, geometrické vzory ve spodní části obrazu). Zároveň zůstává prostor obrazu nejednoznačný: perspektiva je záměrně narušena a prvky krajiny - kopce, voda, obloha - jsou uspořádány do téměř abstraktních barevných zón.
V kontextu Dobrzyckého tvorby je toto dílo dobrou ilustrací jeho zájmu o kombinaci figurace s formálním experimentem. Umělec se často věnoval alegorickým a symbolickým tématům, která mu sloužila jako záminka ke zkoumání barev a kompozice. V obraze Apollo a Dafné se také projevuje jeho tendence k budování vícevláknových kompozic, v nichž narativní význam ustupuje autonomii malířské formy.
Obraz si zachovává osobitý, výrazně modernistický charakter a je cenným příkladem Dobrzyckého osobního výtvarného jazyka.
