Soubor dvou prací, gouttelette/papír, každá 108 x 41 cm, rámováno v dřevěných dekorativních rámech 120 x 52 cm. Nakladatel - Felix Rosenstiel's Widow & Son. Na každém díle suché razítko l.d.
Oba obrazy "Adam a Eva" byly vytvořeny v roce 1507 a nyní se nacházejí v Museo del Prado v Madridu. Každý obraz je přibližně 209 cm vysoký a 81 cm široký, takže zobrazené postavy jsou v životní velikosti. Jedná se o jedny z prvních aktů v německém malířství v životní velikosti a postavy mají klasické proporce inspirované antickými sochami, což odráží Dürerův zájem o humanistické ideály krásy. Adam se podobá Apollónovi z Belvederu a Eva Venuši. Adam je zobrazen stojící frontálně, s váhou těla spočívající na jedné noze (kontrapunkt). Jeho genitálie jsou zakryty větví, která symbolizuje strom života. Eva stojí rovněž frontálně, v podobné kontrapostní póze. V jedné ruce drží fíkovou ratolest , která symbolizuje Strom poznání dobra a zla. Had jí podává zakázané ovoce a ona ho přijímá, aniž by se na hada podívala.
Dílo je bohaté na symbolické prvky související s prvotním hříchem: Strom poznání dobra a zla - had se ovíjí kolem kmene stromu a v tlamě drží plod. Eva natahuje ruku, aby si ho vzala, zatímco Adam stojí opodál a zdánlivě nic nevnímá.
Na větvi, kterou Eva na obraze z roku 1507 drží, skutečně visí plaketa s podpisem Albrechta Dürera a datem "1507". To je důležitý prvek těchto obrazů a je charakteristický pro mnoho Dürerových děl. Umístění podpisu na tak významném místě zdůrazňovalo jeho postavení jako umělce a jeho sebeuvědomění.
Olejomalby "Adam" a "Eva" z roku 1507 jsou monumentální a významná díla Albrechta Dürera, která dokládají jeho malířské mistrovství, zájem o teorii proporcí a interpretaci biblického motivu prvotního hříchu ovlivněnou italskou renesancí. Dürerovo dílo bylo velmi často kopírováno a napodobováno, což svědčí o jeho nesmírné popularitě a významu pro umělce a publikum té doby. Bylo považováno za vzorové zobrazení biblické dvojice a důkaz umělcova mistrovství ve vykreslování ideálních proporcí a idealizované zobrazení lidského těla se stalo důležitým referenčním bodem v dějinách umění.
Obrazy patřily švédské královně Kristině, která je darovala španělskému králi Filipovi IV. Do Prada se dostaly v roce 1827.
Rámy zobrazené na vizualizacích slouží pouze pro ilustrační účely a nepředstavují obchodní nabídku.
