Bartolomé Esteban Murillo, kopie, Pozvání ke hře Argolla, 19. století.

Bartolomé Esteban Pérez Murillo (1617-1682) byl španělský barokní malíř.
Murillo se narodil jako čtrnácté dítě v rodině Gaspara Estébana, balkáře, a Marie Pérez Murillo, která pocházela z rodiny, v níž působilo mnoho místních umělců. Murillo osiřel v deseti letech a byl vychováván svou nejstarší sestrou. V patnácti letech vstoupil do dílny malíře Juana de Castilla, kde se vzdělával asi pět let.
V roce 1645 se oženil s Beatriz de Cabrera y Sotomayor Villalobos, která se stala matkou malířových devíti dětí. V roce 1645 Murillo také obdržel svou první velkou zakázku od františkánského řádu v Seville na sérii obrazů zobrazujících život svatého Františka z Assisi. Následovaly další významné zakázky, například obrazy pro sevillskou katedrálu (1656-1657). V roce 1658 odjel Murillo na rok do Madridu, kde si díky přístupu ke sbírce královské rodiny shromážděné v madridském Alcázaru rozšířil své malířské znalosti. Po návratu do rodného města se Murillo stal jedním ze spoluzakladatelů a prvním prezidentem (obdoba rektora; tuto funkci zastával v letech 1660-1663) místní Akademie výtvarných umění, která fungovala od 11. ledna 1660.
Malířova manželka zemřela v roce 1664. Murillo byl pevně věřící a již v roce 1644 vstoupil do Bratrstva Panny Marie Růžencové a v roce 1665 do Bratrstva Santa Caridad, aby aktivně pomáhal nejchudším. Současně začalo jeho téměř dvacetileté období mimořádně intenzivní umělecké činnosti. V roce 1682 při práci na oltářním obraze v kapucínském kostele v Cádizu spadl z lešení, což bylo příčinou jeho smrti v rodinném domě v Seville.
Vytvářel náboženské obrazy a žánrové výjevy bohaté na narativní detaily. Zanechal asi 500 děl.