Sépie, karton; 42,5 x 32,5 cm
Signováno p.d.: BRZEG / MUZEUM 05 / KPKC Jm; na rubu perem: Stanislaw Noakowski / 1905 Bacy; razítko: Vojenská lékařská akademie / laboratoř vědecké dokumentace / a vědeckých pomůcek.
Vyvolávací cena 2000
Odhad 3000 - 4000
Stanislaw NOAKOWSKI
1867 Nieszawa - 1928 Varšava
Studoval kreslení na reálce ve Włocławku u L. Boucharda. V roce 1886 začal studovat na fakultě architektury Akademie výtvarných umění v Petrohradě, ve vyšších ročnících v ateliéru L. N. Benoise. V roce 1894 získal Velkou zlatou medaili za návrh Císařské konírny (včetně titulu "kłassnyj chudožnik"). V roce 1895 se jako člen Akademie vydal na cestu po Evropě. V témže roce vytvořil návrh kaple, v níž byla umístěna urna se srdcem T. G. Masaryka. Kosciuszkem na zámku v Rapperswillu. V roce 1899 nastoupil na místo v Muzeu uměleckého průmyslu při Stroganovské střední škole uměleckého průmyslu, kde jednu dobu i vyučoval. Vyučoval také na Moskevské škole malířství, sochařství a architektury. V jeho díle je patrný vliv secese. Projevil se v jeho návrzích venkovských zámečků a parkových mauzoleí i ve výzdobě exlibris. V roce 1907 mu byl udělen Řád svatého Stanislava II. třídy. Byl členem Spolku polských umělců "Sztuka". Pro katedrálu ve Włocławku navrhl dva náhrobky kujavských biskupů. Vypracoval cyklus kreseb nazvaný "Polská suita" (s ohledem na první světovou válku, během níž mohlo být zničeno mnoho památek). V roce 1914 mu Akademie výtvarných umění v Petrohradě udělila titul akademika a v roce 1915 se stal jejím řádným členem. V roce 1918 byl jmenován členem moskevské umělecké školy. Po návratu do Polska získal místo profesora na Fakultě architektury Varšavské technické univerzity (v letech 1920-1923 působil jako děkan). Byl jmenován členem muzejní rady Národního muzea. V roce 1920 vyšlo album Polská architektura - skici. Od roku 1923 vyučoval dějiny umění na Škole výtvarných umění ve Varšavě. Po celou tuto dobu vytvářel barevné kresby na téma evropské architektury všech epoch a slohů, také moderní návrhy (např. cykly kreslených fantazií - evokace římských stadionů u příležitosti olympijských her). Vystavoval doma i v zahraničí. Od roku 1922 byl členem Rytmu a od roku 1924 Polského institutu výtvarných umění v Krakově. V roce 1923 mu byl udělen Komandér řádu Polonia Restituta. V roce 1926 obdržel Cenu předsedy vlády za celoživotní uměleckou činnost.
