Zygmunt Sidorowicz, DIGGINS' SATERS, 1877

12,8 x 26,1 cm - olej, lepenka

Signatura p.d.: Sidorowicz 1877 | MÜNCHEN

Na rubu č. (černou barvou): 300; pod razítkem továrny na malířské náčiní: [...] & Farben Fabrik | von | Richard Wurm | München; rovněž na rámu reliéfní, kruhové razítko: J.P. LARSON | 1940 | STOCKHOLM



Sidorowicz odešel z rodného Lvova do Mnichova kolem roku 1874, kde na něj silně působili Walery Brochocki a Alexander Kotsis, s nimiž sdílel ateliér a pod jejichž vlivem se začal zajímat o krajinomalbu. Jeho první dílo tohoto druhu, které pro něj bylo novinkou, neslo ihned rysy, které se objevují ve všech jeho pozdějších pracích, vysoce poetickou náladu, vytvořenou nevelkými prostředky. Poetičnost Sidorowiczových krajin spočívá především v barevnosti. Zpočátku maloval své drobné obrázky zpaměti ve svém ateliéru, poté začal hledat vhodné motivy v přírodě; vždy však přírodu přizpůsoboval svým vnitřním potřebám. (...) Do rámů svých drobných obrazů zaklínal svůj vnitřní smutek; jsou působivé, protože jsou produktem duše, která mnoho cítila (H. Piątkowski, Album polského umění (retrospektivní výstava ve Varšavě 1898), Varšava 1901, s. 20).



Sidorowicz se často vracel k motivu cikánských táborů, rozestavěných mezi vysokými borovicemi nebo zobrazených za soumraku. Tento oblíbený námět se opakovaně objevuje na jeho obrazech ze 70. let 19. století. Příkladem je dílo z roku 1876, které se nachází ve sbírce Národního muzea ve Varšavě (viz postranní panel).

Zygmunt Sidorowicz (Lvov 1846 - Vídeň 1881) po ukončení studií na lvovské polytechnice odešel díky stipendiu, které získal, do Vídně, kde v letech 1864-1867 studoval na Akademii výtvarných umění. V roce 1867 uspořádal ve Lvově výstavu svých děl. V roce 1873 se na několik let přestěhoval do Mnichova, kde působil v okruhu malířů spojených s Josefem Brandtem. Ateliér sdílel s Alexandrem Kotsisem a Walerijem Brochockým. V roce 1878 se natrvalo přestěhoval do Vídně. Maloval portréty a žánrové výjevy, ale především atmosférické krajiny, citlivě zachycující atmosféru a světlo soumraku nebo časného rána - maloval "spíše z citu pro přírodu než ze studií", kde "v každém doteku štětce je vidět, jak [autor] umí přírodu znamenitě přeložit, [stejně jako] umí být věrný tím, že zachycuje [její] pravý charakter". Autor také vytvářel kopie děl starých mistrů a kresby pro časopisy.