Hlubotisk, papír, 30 x 23 cm ve světlém paspartování, sign. a dat. na desce p.d. "Jan Styka Kraków1884".
Jan Styka (nar. 8. dubna 1858 ve Lvově, zemř. 28. dubna 1925 v Římě) - polský malíř, knižní ilustrátor. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni, později v Římě, Paříži a Krakově (u Jana Matejky). Po studiích se usadil ve Lvově, kde měl ateliér. V letech 1888-1890 žil v Kielcích v paláci na Karschově kopci. Od roku 1900 žil v Paříži a od roku 1910 v Itálii (na ostrově Capri). Spolu s polskou poutí byl 11. dubna, na Bílou sobotu, na audienci u papeže. Ráno 28. dubna 1925 byl nalezen mrtvý v posteli. Maloval historické, náboženské a bitevní obrazy. Namaloval čtyři panoramata:
1894 - společně s Wojciechem Kossakem známé Raclawické panorama, původně vystavené ve Lvově, nyní ve Vratislavi,
1897 - Panorama Transylvánie (obraz se také nazývá Bem - Petőfi) - dochoval se ve fragmentech. Nalezené a identifikované části se nacházejí v Polsku (např. v Tarnově)[3], USA, Velké Británii,
1896 - náboženské panorama s názvem Golgota (v angličtině známé také jako The Crucifixion) považované za největší náboženskou malbu na světě. Nyní se nachází v pamětním parku Forest Lawn Memorial Park v Glendale u Los Angeles v Kalifornii a panorama "Umučení křesťanů v Neronově cirku".
