Tadeusz Kantor (1915–1990)
Akt, 30. léta
uhlí/papír, 47,5 x 62 cm
sign. vpravo dole: Kantor
stav: útržky po stranách
na zadní straně kresba Mieczysława Janikowského z ateliéru prof. Jarockého.
Ve sbírkách Muzea Akademie výtvarných umění v Krakově se nachází podobná studentská práce T. Kantora
Studoval na Akademii výtvarných umění v Krakově v letech 1934–1939 pod vedením K. Frycza. Během okupace založil podzemní divadlo, kolem kterého se soustředil umělecký život Krakova. Toto divadlo po válce pod názvem Cricot 2 navázalo na tradice divadla výtvarníků Cricot, založeného Józefem Jaremou. Byl spoluzakladatelem Skupiny mladých výtvarníků (1945) a následně druhé Krakovské skupiny (1957). Spoluorganizoval I. výstavu moderního umění v Krakově v roce 1948. Věnoval se malířství, byl divadelním režisérem, scénografem, autorem a organizátorem prvních happeningů v Polsku, autorem uměleckých manifestů, otevřený hledání světové umělecké avantgardy, první, kdo se pustil do tvůrčí adaptace a asimilace jejích úspěchů. Jeho malířská tvorba byla zpočátku figurativní, později metaforická s úspornou barevností, ve druhé polovině 50. let se pohybovala v proudu informelu. V následujících letech představil v krakovské galerii Krzysztofory „Populární výstavu“ – sbírku stovek předmětů, dokumentů a kreseb jako prostředků environmentálního umění a částečně i vlastního díla. Z předmětů vytvářel asambláže a ambaláže. V 70. a 80. letech měly malířské kompozice (cykly) úzkou souvislost s divadelní tvorbou umělce – série kompozic „Umarła klasa“ nesla stejný název jako divadelní představení. K malířství se vrátil na sklonku života, kdy vytvářel kompozice s osamělou, exponovanou postavou zachycenou v gestické póze. Výjimečný umělec, který je světovou kritikou řazen mezi spolutvůrce umění 20. století.
