Henryk HERTZ BARWIŃSKI (1877-1970), Poručík Julian Sas Kulczycki, 1916

barevná litografie, papír, 26 x 19 cm (rámováno, pasparta), 36 x 28,5 cm (rámováno, pasparta); sign. na desce p. d.: HB; na desce l. g.: Por. Sas Kulczycki; na desce l. d.: Baranowicze 23/X 1916.

Henryk Barwiński, rodným jménem Henryk Teodor Hertz, alias Kirkor, Zwidlicz (nar. 23. dubna 1877 ve Varšavě, zemř. 8. prosince 1970 tamtéž) - polský herec, režisér, ilustrátor. 1970 tamtéž) - polský herec, režisér, kreslíř. v roce 1904 obdržel povolávací rozkaz do armády na rusko-japonskou frontu, aby se mu vyhnul, přestěhoval se do Krakova a tam pokračoval v herecké činnosti. Od roku 1906 současně studoval sochařství na Akademii výtvarných umění u Konstantyho Laszczky. V roce 1913 se stal členem představenstva Sdružení polských divadelních umělců a umělců v Haliči. Dne 4. srpna 1914 se ve Lvově přihlásil jako dobrovolník do polských legií a byl zařazen do 1. pěšího pluku 1. brigády, nejprve do 2. roty 2. praporu a později do 4. roty 3. praporu. Byl povýšen na podporučíka a dostal funkci adjutanta 3. praporu. Na podzim roku 1917 se vrátil do Lvova, kde nastoupil do souboru místního Městského divadla. V roce 1920 bojoval při obraně Lvova a byl propuštěn ze zálohy v hodnosti kapitána. Za hrdinskou účast v bojích obdržel dvakrát Kříž za statečnost.

Julian Sas-Kulczycki (narozen 6. června 1887 v Drohomirczanech, zemřel 12. ledna 1946 v Krakově) - plukovník četnictva a inspektorského sboru polské armády, bojovník za nezávislost, rytíř Řádu Virtuti Militari. v roce 1904 byl povolán do armády na rusko-japonskou frontu, aby se tomu vyhnul, přesunul se do Krakova a tam pokračoval v herecké činnosti. Od roku 1906 současně studoval sochařství na Akademii výtvarných umění u Konstantyho Laszczky. V roce 1913 se stal členem představenstva Sdružení polských divadelních umělců v Haliči. 4. srpna 1914 se ve Lvově přihlásil jako dobrovolník do polských legií a byl zařazen do 1. pěšího pluku 1. brigády, nejprve do 2. roty 2. praporu a později do 4. roty 3. praporu. Byl povýšen na podporučíka a dostal funkci adjutanta 3. praporu. Organizoval divadlo Legie a navrhl medaili k oslavě jmenin Józefa Piłsudského v roce 1917. Odmítl složit přísahu věrnosti císaři a na podzim 1917 se vrátil do Lvova. V roce 1920 bojoval při obraně Lvova a v hodnosti kapitána odešel do zálohy. Za hrdinskou účast v bojích byl dvakrát vyznamenán Křížem za statečnost, od srpna 1914 během první světové války bojoval v polských legiích a v císařské a královské armádě. Byl důstojníkem 1. pěšího pluku polských legií, v němž velel četě a rotě. za účast v bitvě u Łowczówku /22.-25. prosince 1914/ obdržel Řád Virtuti Militari. Dne 15. listopadu 1918 byl přijat do polské armády v hodnosti majora, kterou mu udělil generál Boleslav Roja. Organizoval a vedl Stráž bezpečnosti, útvar vytvořený po vzoru c. a k. polského státního četnictva. Dne 15. prosince 1919 byl převelen z Generálního okresního velitelství "Lodž" k 1. četnické eskadře ve Varšavě do funkce velitele eskadry. Od ledna 1921 zastával funkci náčelníka štábu na Velitelství četnictva Ministerstva vojenství. Dne 16. června 1921 byl jmenován do funkce velitele 8. četnické eskadrony v Grudziądzi a později v Toruni. Během květnového převratu v roce 1926 se postavil na stranu Józefa Piłsudského.