Litografie, 32 x 23 cm, světlá pasparta, sign. a dat. na desce p.d. "L.Benedyktowicz 1882"
Ludomir Ludwik Dominik Benedyktowicz (narozen 5. srpna 1844 ve Świniarech, zemřel před 2. prosincem 1926 ve Lvově) - polský lesník, malíř, účastník lednového povstání. Byl šachovým nadšencem a významným šachovým aktivistou. Rytíř válečného řádu Virtuti Militari, podporučík polské armády.
V době vypuknutí Lednového povstání studoval druhým rokem na univerzitě. Aktivně se ho zúčastnil, bojoval v partyzánské jednotce pod vedením Władysława Cichorského "Zameczek" (později ve Wilkoszewského jednotce "Wirion"). Během potyčky s kozáky byl zraněn. Kromě toho mu jeden z útočníků usekl šavlí pravou ruku. První pomoc povstalci poskytla Nepomucena Sarnowiczová, majitelka vesnice Kaczkowo, kde k potyčce došlo. Zraněný byl převezen na faru v Ostrowě Mazowieckém. Zde mu byla za ztížených podmínek provedena operace a amputována levá ruka. Aby nebyl vystaven pronásledování, bylo oznámeno, že zemřel při potyčce s kozáky, a byl mu postaven hrob, který existuje dodnes.
Jeho postižení mu znemožnilo pokračovat ve vzdělání lesníka. Rozhodl se věnovat malířství. První kroky učinil Ludomir na varšavské škole kreslení pod vedením profesora Wojciecha Gersona. Svá díla maloval štětcem připevněným ke kovovému kroužku. Ten měl umístěný na předloktí pravé ruky a za něj vkládal štětec, pero nebo uhel, které rád používal.
Vzdělání získal na škole v Mnichově. Na základě svých prací byl přijat za studenta na tamní Akademii výtvarných umění (koncem října 1868 se zapsal na Akademii - Antikenklasse: imatrikulace 9. května 1869). Po ukončení studií se vrátil do Polska. Přes veškerá opatření se mu kozáci dostali na stopu, zatkli ho a uvěznili ve varšavské citadele. Když se dostal na svobodu, ocitl se na kompoziční škole Jana Matejky v Krakově. Poté si otevřel vlastní malířský ateliér. V Krakově žil čtyřicet let. V dubnu 1913 v souvislosti se sílící kritikou obrazů mladopolských umělců, včetně "mnichovanů", k nimž patřil, zaslal uměleckému světu otevřený dopis pod názvem "Ve jménu pravdy". Ještě před první světovou válkou se s rodinou přestěhoval do Lvova. Tam zemřel před 2. prosincem 1926 ve věku 82 let. Jeho tělo bylo převezeno do Krakova a pohřbeno na Rakowickém hřbitově.
K nejznámějším dílům Ludomira Benedyktowicze patří olejomalby "Nad povstaleckým hrobem" a "Příjezdová cesta", které se nacházejí ve lvovské sbírce. Oba obrazy pojednávají o lednovém povstání. Vytvořil také kresby, například "Ráno na venkově" a "Večer na venkově". Malířova díla se nacházejí po celém Polsku. V Národním muzeu ve Varšavě se nachází Benedyktowiczův autoportrét. Jeho sedm kreseb, včetně šesti krajin a portrétu dcery, vlastní Národní muzeum v Krakově. Národní muzeum v Poznani má ve své sbírce další jeho dílo - portrét mladé ženy.
