Barevná litografie na ručním papíře Arches, 51 x 55 v lehkém paspartovém formátu 61 x 65 cm.
Limitovaná edice, ručně číslovaná tužkou 67/300 a signovaná autorem.
Vydavatel: Jean Lavigne (Paříž)
Jean Lavigne (Paříž) je nakladatel, který v roce 1974 vydal slavné portfolio "Proměny velkých mistrovských děl"(Metamorfózy velkých mistrovských děl). V této sérii Dalí převzal své staré motivy (například právě "Sen") a přidal k nim nové prvky, včetně postav hudebníků nebo orchestru v oblacích.
Původní obraz vznikl v roce 1937. Dalí považoval sen za "monstrum", které je nesmírně těžké a přitom křehké jako mýdlová bublina. Ústředním bodem je obří hlava. Představuje stav naprostého odtržení od reality. Téměř postrádá tělo, což zdůrazňuje, že během spánku záleží pouze na mysli.
Klíčovým "dalíovským" motivem jsou chůdy (podpěry) Dalí tvrdil, že nebýt těchto chůd, postava by se okamžitě probudila a "snová příšera" by se propadla do nicoty. Podpírají oční víčka, ústa a nos, čímž naznačují, že naše podvědomí je velmi nestabilní struktura, která vyžaduje vnější oporu, aby vydržela. Dalí říkával, že spánek je "odpočinek monstra". Při pohledu na tuto litografii se nedíváme jen na spící postavu, ale na strukturu, která nám umožňuje uniknout realitě. Bez tenkých tyček (chůd) je kouzlo pryč.
Klasická olejová verze z roku 1937 má spíše pouštní krajinu s malým psem a budovou v pozadí. Přítomnost orchestru naznačuje, že litografie pochází z pozdější série (ze 70. let), kde Dalí často vytvářel tzv. autoparafráze. Umělec rád obohacoval své staré motivy o nové, surrealistické skupiny postav (právě hudebníků, římských vojáků nebo andělů). Díky změnám v kompozici se tisky stávaly spíše samostatným dílem (grafickým originálem) než kopií obrazu. Hudba byla pro Dalího často symbolem plynulosti času a nálady, která "nese" snění.
Rámování zobrazené na vizualizacích slouží pouze pro ilustraci a nepředstavuje komerční nabídku.
