Jan Styka (1858 Lvov - 1925 Řím), skica k filmu "Kristus učitel"

Tužka, papír, 38 × 25 cm v lehkém paspartování

Provenience:
Schlockoffa.
Soukromá sbírka, Polsko

Jedná se o skicu k obrazu Jana Styka Kristus učí, známou též z prezentovaného dřevorytu Kristus učí (ve sbírce Národního muzea v Krakově, angl. Edwar Nicz (1851-1916) podle originálu Jana Styka, reprod. "Kłosy" R. 1888, č. 1196, s. 345) "Obraz vznikl v 80. letech 19. století v Krakově, pravděpodobně v ateliéru Jana Matejky, na objednávku evangelické farnosti v Lodži. Byl umístěn na hlavním oltáři jí patřícího kostela zasvěceného svatému Janu Evangelistovi. Po druhé světové válce, kdy kostel přešel do rukou jezuitů, bylo Stykovo plátno umístěno na pravý balkon. Kompozice je nepochybně inspirována Kázáním na hoře, nejdůležitější scénou Kristova učení, považovanou za kodex křesťanské morálky, kterou nejobsáhleji a pravděpodobně nejvěrněji popsal svatý Matouš, (Mt 5, 1-7, 29). Stykův obraz neobsahuje žádné přímé narážky na četná evangelistou citovaná podobenství, která v té době Ježíš pronášel. Vyjadřuje je jednoduše: monumentálně zobrazená postava Krista-oráče na skále je obklopena posluchači. Mezi nimi vidíme učedníky, matky s dětmi a mladou dívku. Autorem rytiny je varšavský dřevorytec a vydavatel Edward Nicz. Byl jedním z nejtalentovanějších ilustrátorů své doby. Reprodukoval především díla současných polských malířů a ilustrátorů, která prezentoval na mnoha výstavách v Polsku i v zahraničí a publikoval ve varšavských a petrohradských časopisech. Vynikají vynikající technikou, vyznačují se měkkou linií a dovedným využíváním efektů šerosvitu" (Lucyna Lencznarowicz, MNK, digitální sbírka).

Kresba pochází z pozůstalosti asi 100 kreseb uchovávaných ve sbírce Paula Schlockoffa - nejbližšího přítele Adama Styky (syna Jana Styky). Po emigraci do Spojených států koncem čtyřicátých let Adam Styka svěřil Paulovi správu svých pařížských záležitostí, prodej různých obrazů a také prodej svého bytu na Place Pigalle 5. Vyprávěl mu také o svém každodenním životě a členech své rodiny. Plodem tohoto přátelství jsou dochované kresby a obrazy Jana Styky i jeho synů a také bohatá korespondence jak mezi Paulem Schlockoffem a Adamem, tak i Vandou a Doris Stykovými (manželkou Tadé). Z přibližně šedesáti dopisů se dozvídáme mnoho podrobností. Adam Styka psal Paulovi o pobytu v Arizoně v roce 1948, který změnil jeho malířskou tvorbu. Jak napsal ve svých dopisech: "dva měsíce jsem byl s manželkou v Arizoně, kde jsem hodně maloval, nadšený tamním světlem, krajinou a hlavně kovboji s koňmi. Dalo by se tedy říci, že jsem na čas opustil Afriku a přešel jsem na americká témata". V dalších dopisech se zmiňuje o smrti své matky (manželky Jana Styka), o možném prodeji obrazu Tadé Styka do Louvru nebo o stavbě místnosti Ukřižování v Kalifornii, kde má být umístěn monumentální obraz Jana Styka.