Litografie, pergamenový papír Marais, 36 x 27 cm v rámečku passe-partout o rozměrech 47 x 38 cm;
Vydavatel: Henri Paul Jonquières; zhotovil: Atelier Duval;
tisk: Priester Feres.
Předložená litografie pochází z jediné publikace těchto 40 kreseb Picassa v historii, která vyšla v roce 1957 se souhlasem Dory Maar a díky tomu, že vydavatel (Henri Paul Jonquières) zpřístupnil jediný její výtisk s těmito kresbami. Další osud originálu tohoto portfolia po smrti Dory Maar v roce 1997 není znám.
Picasso po vydání cyklu 31 kreseb k textům Buffona v roce 1942 přinesl v roce 1943 své milované, surrealistické fotografce a malířce Doře Maar výtisk „Histoire naturelle“. Když byl v jejím ateliéru, vyzdobil okraje tohoto cyklu grafik lidskými hlavami, zvířaty a fantastickými tvory, přičemž samotnou Doru Maarovou ztvárnil jako ženu-ptáka-sfingu na titulní stránce. Při darování tohoto výtisku jí napsal věnování: „per Dora Maar tan rebufona!“ (pro Doru Maar, tak hezkou!), což je slovní hříčka odkazující na příjmení Buffon a katalánské slovo „hezká – bufo“.
Na poslední stránce portfolia Picasso akvarelem (viz fotografie) napsal prohlášení následujícího znění:
„Všechny kresby v této knize vznikly v neděli 24. ledna 1943 odpoledne v Paříži na adrese 6 rue de Savoie.“
Dora Maar (1907–1997), vlastním jménem Henriette Theodora Markovitch — napůl Chorvatka, napůl Francouzka. Dcera architekta ze Záhřebu a majitelky butiku v Cognacu. Po 16 letech strávených v Buenos Aires se vrátila do rodného Paříže, aby studovala fotografii na škole ENS Louis-Lumière a malířství na proslulé Académie Julian. Právě zde si v roce 1930 změnila své skutečné jméno a příjmení na pseudonym Dora Maar, který se od té doby stal jejím poznávacím znamením. V roce 1935 se Dora seznámila s Pablem Picassem – svou největší láskou a, jak se později ukáže, největší tragédií svého života. Seznámili se v kavárně Les Deux Magots. Picasso prý zahlédl o 26 let mladší Doru, jak sedí u sousedního stolu. Údajně se z nudy hrála s kapesním nožem a zabodávala čepel do desky stolu mezi prsty, které měla zahalené v černé rukavici vyšívané růžemi. Při jednom z pokusů se netrefila a pořezala si ruku, přičemž krev prosákla látkou. Picasso si toho všiml, přistoupil k ní a, okouzlen tímto druhem masochismu, se zeptal, zda by mu tu rukavici mohl dát. Tak měl začít jejich 11 let trvající bouřlivý, toxický a destruktivní vztah. Dora vyfotografovala Picassa na přibližně 1 800 snímcích, on ji namaloval na několik desítek pláten. Ona však skončila v bídě, šílenství a osamění. Dlouho se spokojovala s rolí jeho hlavní múzy. Tvář Dory Maar můžeme spatřit dokonce i v Guernice, kde je zobrazena jako žena držící lampu. Umělkyně doprovázela Picassa od samého počátku procesu tvorby tohoto monumentálního plátna, které pečlivě zaznamenávala na fotografiích a vytvořila tak pro dějiny umění mimořádně cennou dokumentaci.
Rámy zobrazené na vizualizacích mají pouze ilustrační charakter a nepředstavují obchodní nabídku.
