Ivan Konstantinovič Ajvazovský, SHTORM, 1886

12,0 x 18,0cm - akvarel, kvaš, papír sign. p.d.: A.

Na paspartě autorovo věnování: Ивану Артемьевичу | Эзову | въ знакъ глубокого | уваженiя, отъ | И. Айвазовск. | 1886

[Ivanu Artěmjeviči Ezovovi na znamení hluboké úcty od I. Ajvazovska].

Reprodukce na rubu: Глубокоуважаемому | Ивану Артемьевичу | Эзову | И. Айвазовскiй [ocásek podpisu přechází do palety, kde je umístěno datum 1886] [Veleváženému Ivanu Artěmjeviči Ezovovi I. Ajvazovskému].



K obrazu je připojen posudek Agnesy Pospíšilové z února 2023.



Provenience:

Wladyslaw Shaniawski (1891-1975) - doktor filozofie a přírodních věd. Szaniawski působil až do konce života jako docent na Varšavské univerzitě. Mezi jeho zájmy patřilo horolezectví, fotografování a lov.



Datum vzniku obrazu se shoduje s 50. výročím umělcovy tvorby, které se slavilo v letech 1886 a 1887.



Zobrazení motivu ztroskotání lodi uprostřed rozbouřených vln Černého nebo Azovského moře bylo jedním z leitmotivů Aivazovského tvorby, který opakoval v různých formátech, konfiguracích a technikách. Jedná se o plachetnice nebo parníky s trosečníky nebo bez nich, na širém moři nebo u skal, malované olejem i kvašem. Tato díla byla velmi oblíbená pro své dramatické a zároveň romantické ztvárnění výjevu. Nabízená Bouře je pro autora typickou kompozicí. Podobná vyobrazení najdeme na následujících obrazech: Mořská katastrofa z roku 1884 (Sotheby's, 21. dubna 2005), Vlna z roku 1886 (Musee des Beaux-Arts, Brest) Loď uprostřed rozbouřeného moře z roku 1887 (Ermitáž), Loď na moři pod zataženou oblohou z roku 1888 (Sotheby's, 15. prosince 1993). Miniaturní formát byl často darem, jako v případě podobného obrazu zobrazujícího loď z 90. let 19. století ze sbírky Metropolitního muzea v New Yorku, který byl darem interpretovi. Tak tomu mohlo být i v případě nabízené Bouře, kterou autor věnoval Ivanu Artěmjeviči Ezovovi, který byl dermatologem-venerologem.

Ivan Artěmjevič Ezov (Owanes (Ioanes, Ioannes) Arutiunovič Ježan) (1845-1907) byl synem arménského obchodníka Artěmije Ezova (Artiun Avetov Ježan). Jeho matka pocházela ze slavné nakichejské kupecké rodiny Kistovů (Kistjan). V roce 1868 absolvoval Císařskou lékařskou a chirurgickou akademii v Petrohradě. Pracoval na ministerstvu vnitra, kde rychle povýšil. Později byl zaměstnán jako vojenský lékař a vedoucí lékař v Nikolajevském vojenském lazaretu v Petrohradě (1890-1906). V roce 1893 mu byl udělen Řád svaté Anny III. třídy a v roce 1902 Řád svatého Stanislava II. třídy. Ivanovým starším bratrem byl známý orientalista a společenský a politický aktivista arménské diaspory Gierasim (Karapet) Ezov (1835-1905), který byl známým Ivana Ajvazovského (dochovala se jejich rozsáhlá korespondence trvající přes 20 let).

Podle Agnieszky Pospiszil

Ivan Konstantinovič Ajvazovskij - vynikající malíř-marinista byl jedním z nejslavnějších ruských umělců 19. století.
Pocházel z arménské rodiny. Od roku 1833 studoval na Akademii výtvarných umění v Petrohradě a za své mořské kompozice získal v roce 1836 malou zlatou medaili a v roce 1837 velkou zlatou medaili. V roce 1838 pobýval na Krymu jako stipendista Akademie a v letech 1841-1844 byl na stipendijním pobytu v Itálii.
V Římě se v té době seznámil se slavným anglickým mořeplavcem J. M. W. Turnerem. Pobýval na Maltě a procestoval Portugalsko, Španělsko, Francii, Anglii a Nizozemsko. Po návratu do Ruska v roce 1844 získal titul akademika. V roce 1847 se stal profesorem na petrohradské Akademii výtvarných umění. Byl také členem několika evropských akademií; v Římě, Florencii, Stuttgartu, Amsterdamu.
V letech 1853-1856, během krymské války, pobýval v obleženém Sevastopolu. V pozdějších letech pokračoval v rozsáhlých cestách po Rusku, byl v Egyptě a v roce 1892 dokonce v Severní Americe. Hojně vystavoval doma i v zahraničí, mimo jiné v Římě, Neapoli, Benátkách, Florencii, Amsterdamu, Londýně, Stuttgartu, Berlíně, New Yorku, Chicagu a Washingtonu.
Maloval především námořní kompozice, ale také žánrové výjevy a krajiny. V Theodosii je mu věnováno muzeum, jeho obrazy jsou v mnoha ruských muzeích a také v polských muzejních sbírkách.