Jadwiga MAZIARSKA (1913-2003), Zawoja (1979)

Jadwiga Maziarska zahájila svá umělecká studia na soukromé malířské škole Alfreda Terleckého v Krakově v roce 1933. Ve studiu pokračovala v letech 1934-39 na Akademii výtvarných umění v Krakově u Władysława Jarockého, Stefana Filipkiewicze a Ignacyho Pieńkowského. Od roku 1945 byla členkou Skupiny mladých výtvarných umělců, od roku 1957 pak obnovené Krakovské skupiny. Zúčastnila se tří výstav moderního umění (Krakov 1948-49, Varšava 1957 a 1959). Problémy struktury uměleckého díla se měly ukázat jako rozhodující pro autorčinu tvorbu. Nejprve experimentovala s nanášením silných vrstev pigmentu na plátno. V roce 1947 vytvořila svou první aplikaci - dílo z různobarevných útržků látek nepravidelných tvarů. Ve svých strukturálních kompozicích se nesoustředila pouze na formální a technologickou stránku, ale dávala jim také aluzivní názvy. Ty naznačovaly touhu spojit se prostřednictvím umění se spojením lidských představ, předtuch a tužeb. Později vznikla zajímavá série obrazů vytvořených technikou kombinace olejové barvy se stearinem. Stearinové kompozice vykazovaly nejen texturu, ale také rytmus, který dynamizoval, ale také harmonizoval povrch plátna. V 70. letech je přestala vytvářet a soustředila se spíše na malbu rozhodnějších kompozic, jednotných ve struktuře a omezených v barevnosti (někdy pouze na černou a bílou). Další metamorfózou prošla v devadesátých letech, kdy její malbě dominovala téměř dětská radost ze souběhu jasných barev. V roce 1991 se v krakovské galerii Krzysztofory konala její retrospektivní monografická výstava.