Tomasz Tatarczyk, HILL. FOREST LINE, 1990

50,0 x 120,0 cm - olej, plátno signováno p.d.: TATARCZYK

Na zadní straně: TATATRACY: TOMASZ TATARCZYK | 1990, nahoře značka šipky nahoru.



V roce 1989 napsal umělecký kritik Tomasz Rudomino o autorově díle následující: Tomasz Tatarczyk se v polském umění objevil v 80. letech 20. století. Vedle nespoutané nové vlny, v houšti forem a stylů, na půdě akademické tradice nové figurace a debutující transavantgardy, vdechovaly návrhy varšavského umělce svěžest, závan přirozené jednoduchosti a určitého uměleckého vědomí, které nebylo všeobecně známé. A zároveň na pozadí tvorby mladé generace 80. let, která unikala do komplikovaných symbolů, Tatarczyk demonstroval postoj, v němž fascinace přírodou převažovala nad kontemplativním, uměle vypěstovaným způsobem jejího zobrazování. Dodejme, že Tatarczykův postoj se vyznačuje také pokorou, absolutním přijetím přírodních zákonů, zákonů ani ne tak univerzálních, jako spíše jasných a ověřitelných, jako je světlo, tma, slunce, sníh. (...) Hora se v Tatarczykově díle objevuje skrytým způsobem. Její tvar a siluetu zakrývá hustý les. Les (...) je velmi důležitý a má své důsledky i v dalších cyklech, kde se také objevuje.

Motiv hory, zobrazený podobným způsobem jako na zde prezentovaném obraze, se objevuje i v dalších Tatarczykových dílech z druhé poloviny 80. a počátku 90. let, jako je Czarne wzgórze (1986) nebo stejnojmenný obraz z roku 1989. Monumentalita kopce je v nich překonána světelným pruhem zapadajícího slunce. Stejně jako na všech nejlepších obrazech Tatarczykovy tvorby i zde zaujme síla a přesnost strohé jednoduchosti, s níž autor zachycuje zvolený motiv.

♣ K vydražené ceně bude kromě dalších nákladů připočten poplatek vyplývající z práva umělce a jeho dědiců na odměnu podle zákona ze dne 4. února 1994 - Autorské právo a práva s ním související (droit de suite).

Tomasz Tatarczyk (Katowice 1947 - Varšava 2010) studoval v letech 1966-1972 na Varšavské technické univerzitě, poté v letech 1976-1981 na Fakultě malířství Akademie výtvarných umění ve Varšavě, kde získal diplom pod vedením profesora Jana Tarasina. V letech 1980 až 1986 působil na své alma mater jako pedagog. Během válečného stavu se zapojil do nezávislého uměleckého hnutí a vystavoval v kostelech. Od poloviny 80. let je spojen s varšavskou galerií Foksal, kde uspořádal několik samostatných výstav a účastnil se i skupinových prezentací pořádaných galerií, například "4 Foksal Gallery Artists", Richard Demarco Gallery, Edinburgh 1985, "Dialog", Moderna Museet, Stockholm 1985 a dalších. V letech 1987-1988 byl stipendistou Kosciuszkovy nadace. V roce 1990 získal jednu z cen na 15. festivalu současné polské malby ve Štětíně. Tatarczykova malba je soustředěná, úsporná, založená na jednotlivých, jasně exponovaných motivech a úzké škále barev.