Wacław TARANCZEWSKI, PANORAMA CITY

Tuš, pero, akvarel; 10 x 19 cm
Signováno p.d.: T; na rubu: Wacław Taranczewski.
Vyvolávací cena 800
Odhad 1000 - 1200
◙ droit de suite
Wacław TARANCZEWSKI
1903 Czarnków - 1987 Krakov
Studoval v letech 1921-1929 střídavě grafiku na Uměleckoprůmyslové škole v Poznani u Jana Jerzyho Wronieckiho a malbu na Akademii výtvarných umění v Krakově u Fryderyka Pautsche a Felicjana Szczęsny Kowarského. S posledně jmenovaným přešel v roce 1929 na Školu výtvarných umění ve Varšavě, kde v roce 1931 ukončil své vzdělání. Od roku 1932 se přátelil s Tadeuszem Piotrem Potworowskim. Spolu s Kowarského studenty patřil ke skupině "Pryzmat" (1933-1939). V roce 1935 odjel do Paříže a odtud do Itálie. Po návratu byl pověřen vedením poznaňské galerie Salon 35, kterou vedl až do vypuknutí druhé světové války a uspořádal v ní přes 50 výstav. V roce 1937 odcestoval s Potworowským do Řecka a Itálie. Válečná a okupační léta přežil v Poznani, kde pracoval jako dělník a vedl tajné hodiny kreslení. V roce 1945 byl zvolen prvním prezidentem ZPAP a převzal vedení reaktivované Uměleckoprůmyslové školy (od roku 1946 Státní vyšší škola výtvarných umění). V roce 1947 získal katedru dekorativní malby na Akademii výtvarných umění v Krakově a v roce 1950 se zde usadil natrvalo. Jeho malba je osobitou, vědomou syntézou kolorismu a tendencí blízkých kubismu. Vyznačuje se přirozenou harmonií a soudržností kompozice, barevnosti a prostorových plánů. Taranczewski je také jedním z nejvýraznějších poválečných tvůrců monumentální malby. Vytvořil mimo jiné plafón auly Univerzity Adama Mickiewicze (1947), fresky v kostelech Panny Marie (1954) a svatého Martina v Poznani (1957) a také vitráže v poznaňské a varšavské katedrále.