Jacek MALCZEWSKI, PORTRET JÓZEFA PAKIESA

Olej, plátno, 81,8 x 56,5 cm, sign. l.g.: [18]96 JMalczewski. Ve sbírkách Národního muzea v Krakově se nachází fotografie představovaného obrazu pořízená Amalií Krieger, která byla Malczewského přítelkyní. Jozef Pakies (1858-1923), vzdělaný ve Vídni, začal působit jako stavitel v Krakově na počátku 90. let 19. století. Spolupracoval s Wacławem Krzyżanowskim. Jeho rané projekty se vyznačovaly eklekticismem (nájemní dům Jadwigy Hussarzewské na ulici Straszewského 27, 1897; budova Mariánského ústavu na ulici Pędzichów 14/16, 1899), vyzrálejší projekty polomodernizmem (dům Žofie Popielové na ul. Basztowa 1, 1908; dům Wandy Pollerové, ulice Szpitalna 32; kolej Jagellonské univerzity, ulice Grabarska 7, 1910-11; ústav svaté Hedviky, ulice Krupnicza 38; budova Akademie věd a umění, ulice Sławkowska 17). Městský radní, publicista v otázkách architektury a urbanismu. Působil v Krakovské technické společnosti a v městských urbanistických komisích. Byl členem Společnosti milovníků historie a památek Krakova. Patřil ke skupině odborníků konzultující obnovu hradu Wawel; doprovázel Z. Hendela na cestě do Itálie za účelem lepší rekonstrukce podoby křížové chodby. Od roku 1921 byl členem stavební komise Polského národního úvěrového fondu.

V letech 1872-75 a 1877-79 studoval na Škole výtvarných umění v Krakově, mimo jiné u Władysława Łuszczkiewicze a Jana Matejky, a v letech 1876-77 u Henriho Ernesta Lehmana na Škole výtvarných umění v Paříži. Umělcovu tvorbu ovlivnily četné cesty do Paříže, Mnichova, Vídně, Itálie, Řecka a Turecka. Důležitým inspiračním zdrojem Malczewského byl domácí folklór, polská literatura a historie, stejně jako biblické a mytologické tradice. Ve svých raných dílech maloval realistické výjevy spojené s umučením Poláků po roce 1863. Po roce 1890 se v umělcově tvorbě prosadil symbolismus, v této konvenci maloval portréty, autoportréty a žánrové kompozice. Je považován za nejvýznamnějšího představitele polského symbolistního malířství a proslul také jako vynikající pedagog. Vyučoval malbu na Akademii výtvarných umění v Krakově (1896-1900 a 1910-1921) a v letech 1912-1914 byl jejím rektorem. V roce 1897 se stal zakládajícím členem Spolku polských umělců "Sztuka". Malczewského dílo bylo opakovaně prezentováno v zahraničí, oceňováno a vyznamenáváno, včetně medailí na mezinárodních výstavách v Mnichově (1892), Berlíně (1891) a Paříži (1900).