Julian Fałat (1853 Tuligłowy - 1929 Bystra), Krajina s lovcem, 1919.

akvarel, papír, 67,5 × 146 cm světlý rám
signováno, popis. a dat. na p. d.: "j.Fałat/Bystra 1919".

"Výčet motivů plenéru, po nichž sáhl, je poměrně rozsáhlý. Je nejen výsledkem zvědavosti vůči světu a citlivosti k jeho kvalitám, záliby Juliana Fałata v cestování ve "společnosti" štětce, kazety s barvami a nějakého malířského podkladu, ale také výrazem jeho vytrvalé touhy zaznamenat sílu a proměnlivost krajinných forem a nálad přírody." J. Fałat. I. Purzycka, "Julian Fałat. Życiorys pędzlem zapisany", Bielsko-Biała 2017, s. 153

V tvorbě Juliana Fałata dominují dva proudy - jsou to krajiny a lovecké scény. Dílo představené na aukci v sobě spojuje právě oba tyto aspekty, díky nimž si autor získal slávu a uznání. V rozlehlé krajině zde vidíme drobnou postavu lovce se psem, který osaměle putuje ke svahům tyčícím se nad scénou. Kompozice zaujme skvěle zvolenými jasnými barvami, jimiž Fałat zobrazil přírodu probouzející se po jarním tání. Dílo bylo provedeno technikou akvarelu, v níž byl Fałat skutečným mistrem. "Už dávno se stalo klišé, že Fałat je nejlepší polský akvarelista a jeden z nejlepších současných akvarelistů. Ačkoli Fałat maloval stejně dobře olejovými barvami i pastelem, v akvarelu byl nejvíc sám sebou a vyjadřoval se v něm nejplněji [...] Fałat udělal z akvarelu, mírně stylizovaného po japonském způsobu, poslušný nástroj, s jehož pomocí zachycoval a zaznamenával vše, co se vnucovalo jeho na barvy a tvary citlivé duševní organizaci". (M. Wallis, "Julian Fałat", in: Literární noviny, 1929, č. 30, s. 3.)
Lovecké scény se staly jedním z nejdůležitějších témat v díle Juliana Fałata. Individuálně interpretované ohromovaly diváky i kritiky. (...) Fałatovy obrazy se těšily tak velké oblibě pravděpodobně proto, že lov a myslivost byly důležitým prvkem polské šlechtické kultury. Také Henryk Sienkiewicz, bard sarmatismu, byl fascinován umělcovými loveckými kompozicemi. Fałata nezajímal typ lovu par force, který byl v polském malířství 19. století tak populární, ale spíše jednotlivé reakce lidí a napětí, které je provázelo. V jeho bohatém díle lze rozlišit několik tematických skupin, které opakovaně zobrazoval: loveckou výpravu, hon, odpočinek lovců a návrat z lovu. První kompozice vznikly v roce 1886 během jeho pobytu v Nesvěží na slavném honu uspořádaném pro pruského prince Viléma. A. Król, Julian Fałat, Stalowa Wola 2010, s. 54-55 [katalog výstavy].