Teodor Axentowicz (1859 Brašov/Rumunsko - 1938 Krakov), Lirnik

pastel, karton, 97 × 67 cm světlý rám
signováno p. d.: "T. Axentowicz"

Poprvé ve své tvorbě namaloval Teodor Axentowicz postavu lyrika - starce s dlouhým šedivým plnovousem a lyrou - v jedné z částí monumentální Panoramy Racławické v roce 1894. Waldemar Okoń se o této postavě vyjádřil takto: "Ve skupině postav modlících se za vítězství u paty kříže je vedle starce - souvěrce, v čele skupiny klečí 'dida' lirník, což je vzhledem k rozsahu díla a národně-patriotickým souvislostem, které ho doprovázejí, nepochybně forma zvěčnění tradice trvající po celé 19. století." V tomto případě se jednalo o postavu, která se modlí za vítězství, a která je na obraze zachycena jako "lirník". (Waldemar Okoń, "Národní alegorie. Studia z dziejów sztuki polskiej XIX wieku", Wrocław 1992, s. 18, citováno podle A. Król, B. Deptuła, "Teodor Axentowicz. Polský Armén", PGS Sopot 2014, s. 60).
K postavě potulného lidového zpěváka se Axentowicz vracel ještě mnohokrát. Často ho zobrazoval jako samotáře putujícího zimní krajinou (známý je obraz z doby kolem roku 1900: "Lyrik a dívka" (olej, karton. 60,5 × 49,8 cm; ze sbírky Národní galerie umění Borise Voznyckého ve Lvově), ale také sedící pod stromem ve společnosti mladé dívky nebo dítěte. Dílo vystavené na aukci je výjimečným příkladem zobrazení lyrické postavy - jako inspirovaného barda a mladé dívky naslouchající zpovzdálí, s rukama složenýma v gestu modlitby. Obraz byl proveden pastelem, technikou, v níž byl Axentowicz bezkonkurenční.