Rozměry: 62 x 36 cm
Signováno a popsáno na l.d.: "Witkacy | (T.Pywo) + Alghorin" a na p.d.: "p.p.c 31//VII | NP | Nπ".
Původ
dar umělce Kazimierzu Czachowskému
sbírka dědiců Kazimierze Czachowského
Literatura
Alfred Jesionowski, O polskiej współczesnej literaturze, "Prosto z mostu" 1936, č. 24, s. 4 (il.).
Stanisław Ignacy Witkiewicz 1885-1939, katalog obrazů, vyd. Irena Jakimowicz, Anna Żakiewicz, Varšava 1990, s. 127, č. kat. 1676.
Tadeusz Kudliński, Młodości mej stolica: pamiętnik krakowianina z okresu między wojnami", 1970 po s. 256 (il.).
Tadeusz Kudliński, Młodości mej stolica: pamiętnik krakowianina z okresu między wojnami", Kraków 1984, poz. 42 (il.).
"Życie Literackie" 1958, č. 33 (il.)
Biogram
Jeho otcem byl známý kritik, malíř a spisovatel, tvůrce tzv. zakopanského stylu v architektuře, Stanisław Witkiewicz. V letech 1905-10 studoval nesystematicky na Akademii výtvarných umění v Krakově u Józefa Mehoffera a u Władysława Ślewińského v Poroninu. Cestoval do Itálie, Francie a Německa. V roce 1914 se zúčastnil etnografické expedice Bronisława Malinowského do Austrálie, odkud se po zprávě o vypuknutí první světové války vrátil do Evropy. Jeho raná malířská tvorba byla ovlivněna Mladým Polskem a P. Gauguinem a Wł. Ślewińským. Později dospěl k jistému druhu expresionismu. Časem se v důsledku teoretických úvah o formě malování vzdal. Založil jednočlennou "Portrétní společnost" a omezil se na tvorbu pastelových portrétů, které často vytvářel pod vlivem stimulantů, jež mu umožňovaly experimentovat s formou. Stanisław Ignacy Witkiewicz napsal 4 romány, více než 40 divadelních her, četné články a eseje o malířství, literatuře, divadle a filozofii. V meziválečném období žil převážně v Zakopaném. Po vypuknutí druhé světové války uprchl před Němci do východního pohraničí, kde 18. září 1939 v obci Jeziory v Polesí spáchal sebevraždu.
