Teodor Axentowicz, NA GROMNICZNA, 1937

46,0 x 34,0 cm - olej, karton sign. l.g.: T. Axentowicz

Na zadní straně uprostřed tužkou autorův přípis: Axentowicz | W[ejherowo?] 1937.



Provenience: Podle současné majitelky obrazu zakoupil dílo přímo od autora její dědeček, který žil před druhou světovou válkou ve Wejherowě.



K obrazu je přiložen znalecký posudek Dr. Mariusze Klareckého ze září 2023.



Vystavený obraz patří do cyklu, který byl inspirován huculským folklorem. První kompozice, Pohřeb na Rusi (1882), vznikla ještě za umělcova pobytu v Mnichově, další, Kolomyjka (1895) a Jordánská hostina (1893), byly namalovány v Paříži. Tyto obrazy vyvolaly v západoevropských městech údiv svou exotičností. Vymykaly se totiž tehdy módnímu orientálnímu obsahu. Ukazovaly barevnou huculskou krajinu v kontrastu s drsnou zimní krajinou. Duší barevných kompozic se stala huculská vesnice a její obyvatelé s bohatými zvyky a rituály (podle odborného posudku Dr. Mariusze Klareckého).

Teodor Axentowicz (Brašov v Sedmihradsku 1859 - Krakov 1938) - malíř, pastelář, litograf - patřil k nejznámějším a nejoceňovanějším polským malířům. Studoval na Akademii výtvarných umění v Mnichově u Gabriela Hackla, Alexandra Wagnera a Gyuly Benczúra. Studia dokončil v Paříži, kde pak několik let pobýval. Účastnil se pařížských salonů, v roce 1890 získal členství v Société Nationale des Beaux-Arts. V této době také podnikl četné cesty do Londýna. V roce 1895 se vrátil do Polska a natrvalo se usadil v Krakově, kde byl jmenován profesorem tamní Školy výtvarných umění (od roku 1900 Akademie). Vyučoval zde nepřetržitě až do roku 1934, dvakrát byl rektorem (1910-11 a 1927-28). Byl jedním ze zakládajících členů Spolku polských umělců "Sztuka", členem vídeňské "Secese" a přispěvatelem jejího časopisu "Ver Sacrum". Úspěšný byl zejména se svými idealizovanými obrazy noblesních dam a půvabnými dětskými portréty. Maloval také žánrové obrazy; byl jedním z prvních malířů huculského kraje a huculského lidu. Vytvářel historické obrazy a symbolické kompozice vztahující se k plynutí času, pomíjivosti a stáří. Jeho rané, mnichovské obrazy se nesly v duchu akademického realismu, pozdější tvorba byla ovlivněna anglickým malířstvím 18. století a díly soudobých malířů - Boldoniho, Whistlera, Sargenta. Jeho obrazy se vyznačují dekorativností, elegancí, svěžestí jemné barevné škály a jemnou secesní stylizací. Zpočátku maloval olejem a akvarelem, po roce 1890 ovládal především techniku pastelu. Pracoval jako ilustrátor a litograf, navrhoval plakáty pro výstavy "Art".