Teodor Axentowicz, ŽENA S RŮŽÍ, 1937

49,6 x 35,1 cm - pastel, akvarel, karton signovaný při spodním okraji: Axentowicz

Na zadní straně (inkoustem): [...]; dole: [...]: T. Axentowicz | Krakov 1937; l.d. oválné razítko Skladu malířských nástrojů Rosy Aleksandrowiczové v Krakově.

Teodor Axentowicz (Brašov v Sedmihradsku 1859 - Krakov 1938) - malíř, pastelář, litograf - byl jedním z nejznámějších a nejoceňovanějších polských malířů. Studoval na Akademii výtvarných umění v Mnichově u Gabriela Hackla, Alexandra Wagnera a Gyuly Benczúra. Studia dokončil v Paříži, kde pak několik let pobýval. Účastnil se pařížských salonů, v roce 1890 získal členství v Société Nationale des Beaux-Arts. V této době také podnikl četné cesty do Londýna. V roce 1895 se vrátil do Polska a natrvalo se usadil v Krakově, kde byl jmenován profesorem tamní Školy výtvarných umění (od roku 1900 Akademie). Vyučoval zde nepřetržitě až do roku 1934, dvakrát byl rektorem (1910-11 a 1927-28). Byl jedním ze zakládajících členů Spolku polských umělců "Sztuka", členem vídeňské "Secese" a přispěvatelem jejího časopisu "Ver Sacrum". Úspěšný byl zejména se svými idealizovanými obrazy noblesních dam a půvabnými dětskými portréty. Maloval také žánrové obrazy; byl jedním z prvních malířů huculského kraje a huculského lidu. Vytvářel historické obrazy a symbolické kompozice vztahující se k plynutí času, pomíjivosti a stáří. Jeho rané, mnichovské obrazy se nesly v duchu akademického realismu, pozdější tvorba byla ovlivněna anglickým malířstvím 18. století a díly soudobých malířů - Boldoniho, Whistlera, Sargenta. Jeho obrazy se vyznačují dekorativností, elegancí, svěžestí jemné barevné škály a jemnou secesní stylizací. Zpočátku maloval olejem a akvarelem, po roce 1890 ovládal především techniku pastelu. Pracoval jako ilustrátor a litograf, navrhoval plakáty pro výstavy "Art".