Velikost: 46 x 50 cm (bez rámu)
Signováno a datováno na l.d.: "Wlastimil Hofman | 1947".
Na zadní straně tužkou popsáno: Matouše R. VI 26)" | "Paní Zofia Lewakowska | náš věrný přítel | Wlastimil Hofman | Szklarska Poręba | VIII.1947"; dole několik slov poznámek
Původ
sbírka Zofie Lewakowské, přítelkyně umělce
soukromá sbírka, Polsko
DESA Unicum, březen 2018
soukromá sbírka, Polsko
Životopis
Narodil se v Karlíně (dnes pražská čtvrť) v polsko-české rodině, která se v roce 1889 přestěhovala do Krakova. V letech 1895-1899 studoval na Škole výtvarných umění v Krakově u Floriana Cynka, Jozefa Unierzyského a Jana Stanislawského. Největší vliv na něj však mělo dílo jeho mistra Jacka Malczewského. Pod jeho křídly Hofman rozvinul svůj charakteristický jazyk forem, prodchnutý symbolikou. V letech 1899-1901 pobýval na pařížské Académie des Beaux-Arts, kde studoval v ateliéru akademika Jeana Léona Gérômea. Od roku 1902 pravidelně vystavoval svá díla. Během první světové války pobýval v Praze, kde se seznámil se svou budoucí ženou Adou. V roce 1919 manželé odcestovali do Paříže. Následujícího roku se žení a usazuje v Krakově, kde si staví dům a malířský ateliér na ulici Spadzista (dnes ulice Vlastimila Hofmana). Meziválečné období bylo pro umělce obdobím dynamického rozvoje. Hofman hodně maloval. Byly uspořádány četné výstavy jeho děl. Po vypuknutí druhé světové války odešel s manželkou do exilu v Palestině, kde vytvořil řadu portrétů a krajin. Na konci války se Hofman zapletl do konfliktu politického charakteru a v roce 1946 se vrátil do vlasti. V Krakově již jeho umění nebylo veřejností přijímáno tak pozitivně. Stále častěji se ozývala i negativní kritika. Manželé proto odešli do Szklarské Poręby, kde se usadili v domě - ateliéru Wlastimilowka. Ve své tvorbě trvající několik desetiletí zůstal Hofman věrný stejným ideálům. Byl mimo jiné členem Spolku polských umělců "Sztuka", Skupiny nula, Skupiny pěti a Vídeňské secese.
