Marcel GROMAIRE (1892-1971), podle
"Nu se mirant", 1931 (originál)
Rozměry tisku (motivu): 24 × 18 cm
Rozměry archu: 41 × 31 cm
Vydání: umělecká korektura, popsáno tužkou: épreuve d'artiste I/X
Signatura: monogram a číslo "G 100" v desce; dodatečně otisknuto razítko s faksimilií umělcova podpisu
Stav: velmi dobrý
Smyslný, intimní výjev s ženským aktem prohlížejícím se v zrcadle je příkladem osobitého stylu Marcela Gromaira, francouzského malíře a grafika, který spojil strukturální přísnost kubismu s jemným humanismem. Dílo "Nu se mirant" (Nahá před zrcadlem) vzniklo v roce 1931 a odráží jeho zájem o ženskou postavu, uzavřenou do kompaktní, monumentální kompozice založené na expresivním rytmu linií.
Nabízený tisk je současnou sběratelskou edicí "podle Gromaira", provedenou klasickou tiskařskou technikou na vysoce kvalitním ručním papíře. Signováno v desce a opatřeno nakladatelským razítkem a označením autorského výtisku (épreuve d'artiste).
Marcel Gromaire (1892-1971) byl malíř spojený se socialistickým realismem a expresionismem. Gromaire se narodil v Noyelles-sur-Sambre, vystudoval práva v Paříži, kde se poprvé setkal s umělci z Montparnassu. Gromaire byl brzy ovlivněn malíři, jako byli Henri Matisse, Paul Cézanne a později Fernand Léger. Gromaire sloužil během první světové války v letech 1912-1916 a jeho válečné zkušenosti měly zásadní vliv na jeho umělecký vývoj.
Po návratu do Paříže v roce 1919 pracoval zpočátku jako filmový kritik. O rok později se Gromaire seznámil se sběratelem a mecenášem Dr. Girardinem, který podporoval jeho uměleckou kariéru po několik následujících desetiletí. Jeho styl byl v tomto období ovlivněn německým impresionismem, kubismem a vlámským uměním. Tato díla, převážně figurální a realistická, se vyznačovala ponurými tóny a expresivními tahy štětce. Ačkoli jeho hlavním tématem byla válka, maloval také portréty a ženské akty.
V roce 1933 měl umělec retrospektivní výstavu v Kunsthalle de Baie. V roce 1937 byl přizván k výzdobě pavilonu porcelánky Sèvres na Světové výstavě v Paříži.
V roce 1950 se Gromaire přestěhoval do Spojených států, kde mu byla udělena Carnegieho cena. V roce 1954 se stal komandérem Řádu čestné legie. Gromaire také vyučoval na École Nationale supérieure des Beaux-Arts a získal Grand Prix National des Arts.
Jeho díla jsou dnes zastoupena v prestižních sbírkách po celém světě, včetně Art Institute of Chicago, The Museum of Modern Art v New Yorku, Réunion des Musées Nationaux ve Francii a Harvard University Art Museum.



