Władysław LAM (1893–1984), Sancho Panza s přítelem

dřevoryt, papír; 22 x 20 cm (vnitří rozměry paspartu);


Władysław Lam – malíř, grafik a umělecký kritik, narozený v bosenském Konjicu. Již v raném dětství se u něj projevil malířský talent. V letech 1912–1918 studoval na Akademii výtvarných umění v Krakově (mj. u Teodora Axentowicze a Józefa Mehoffera). V roce 1925 pobýval v Paříži, odkud odcestoval na jih Francie, kde namaloval řadu krajinářských studií a architektonických pohledů. V meziválečném období přednášel kresbu na Fakultě architektury Lvovské technické univerzity a po druhé světové válce na Technické univerzitě v Gdaňsku a na Škole výtvarných umění v Sopotu. Byl členem několika uměleckých sdružení a vystavoval mimo jiné s Cechy výtvarných umělců „Jednoróg“ a se skupinou „Nowa Generacja“. Kromě toho se účastnil četných výstav v zahraničí, mimo jiné na mezinárodní výstavě „Sztuka i technika“ v Paříži (1937) a na světové výstavě v New Yorku (1939); vystavoval také v Bruselu (1926, 1929), Stockholmu (1927), Amsterdamu (1929), Filadelfii (1933), v Hamburku (1935), Mnichově a Tokiu (1939), v Berlíně (1947) a ve Vídni (1949). V Polsku uspořádal několik samostatných výstav. Byl autorem knih o malířství. Maloval krajiny, zátiší, portréty a figurální kompozice. V jeho raných dílech je patrná fascinace uměním Wyspiańského, později se umělec začal zajímat o kubismus a postupem času i o postimpresionismus. Jeho tvorba z padesátých let je spojena s proudem aluzivní abstrakce. Kromě malby se umělec věnoval také grafice.