olej na plátně
Rozměry: 60 x 80 cm
na zadní straně na napínacím rámu označeno inventárním číslem: „12621 Mela MUTER NC- 7/8/75“ a „14678 | IC3NB“, na rámu popsáno bílou křídou: „OCTINA 685“, na rámu a na podložce je nalepena aukční nálepka Christie’s a přepravní nálepky
Ψ Psi – Předmět k vyzvednutí na území Evropské unie, mimo území Polské republiky. Na žádost zákazníka může společnost DESA pomoci s organizací vyzvednutí nebo přepravy.
- Vydražená cena a aukční poplatek představují částky netto, k nimž bude připočítána německá daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 7 %
Původ
sbírka Wojciecha Fibaka
Christie's, Londýn, říjen 2000
polská soukromá sbírka, Londýn
Vystaveno
École de Paris. Židovští umělci z Polska ve sbírce Wojciecha Fibaka, Poznaňský palác, Łódź, 1998–1999
Literatura
École de Paris. Židovští umělci z Polska ve sbírce Wojciecha Fibaka, katalog výstavy, Łódź 1998–1999, s. 178–9 (il.), kat. č. 76
Životopis
Narodila se ve Varšavě v židovské obchodnické rodině jako Maria Melania Klingslandová. V roce 1899 se provdala za spisovatele a socialistického aktivistu Michała Mutermilcha. Z tohoto svazku se narodil její jediný syn Andrzej. Již na konci 19. století navštěvovala Soukromou školu malířství a kresby Miłosze Kotarbińského. V roce 1901 odjela celá rodina do Paříže, kde si Muterová otevřela vlastní ateliér a pokračovala ve studiu na Académie de la Grande Chaumière a Académie Colarossi. Až do vypuknutí první světové války umělkyně intenzivně malovala, účastnila se četných výstav a cestovala, zejména ráda do Bretaně a také do Španělska. Navázala také milostný vztah s Leopoldem Staffem. Válku strávila právě na severu Francie. Po jejím skončení se vrátila do Paříže. Později doprovázela svého syna, který trpěl kostní tuberkulózou, při pobytech v sanatoriích, kde se seznámila s Raymondem Lefebvrem, s nímž ji spojovalo silné citové pouto. Konec druhé dekády 20. století znamenal pro Muterovou traumatické události – rozvod s manželem a smrt milence.
Meziválečné období bylo dobou největšího rozkvětu její kariéry. Muter se tehdy stala vyhledávanou portrétistkou, která malovala na zakázku pro umělce, spisovatele, politiky a pařížskou aristokracii. Na počátku 20. let se na krátkou dobu nechala ovlivnit kubismem, poprvé odjela na Azurové pobřeží, konvertovala ke katolicismu a zažila nečekanou smrt syna. Malovala nejen portréty, ale také krajiny a zátiší. Vytvořila si vlastní, originální styl, v němž pracovala s charakteristickou impastovou fakturou a jí vlastní expresivní stylistickou řečí. Během druhé světové války se skrývala na jihu Francie, zpočátku ve Villeneuve-les-Avignon a poté již přímo v Avignonu. Z tohoto období pochází řada krajin a symbolických náboženských scén odehrávajících se na pozadí údolí Rhôny. Po návratu do Paříže začala Muterová postupně upadat v zapomnění. Její odkaz byl znovuobjeven v 60. letech Línou a Boleslavem Nawrockými a popularizován díky významným výstavám v kolínské Galerie Gmurzyńska, jakož i díky prezentaci ve Varšavském národním muzeu v roce 1994.
